Zdravím!
Jako vždy byl tenhle článek naplánovaný na dřívější dobu, ale však už to znáte. Prostě to nešlo :D A o čem bude řeč? O víkendovém workshopu Napiš to aneb.. Pořádalo ho ICM Slaný, kde mimo jiné sídlí redakční rada Remixu (internetový časopis Národního informačního centra, do kterého přispívají všechny ICM, včetně našeho a včetně mě).
Popravdě čím víc se blížil termín, tím víc se mi tam nechtělo. Bála jsem se, že se se mnou nebude nikdo bavit, že to bude děsná nuda a vůbec.. spát ve spacáku je pro mě horor. Musím ale říct, že jsem byla velmi příjemně překvapená. Ačkoliv jsem se za ty dva dny moc nevyspala (špatně se mi spalo, nevím proč), program a vůbec všechno to vynahradil. A byla jsem na sebe i dost pyšná, že jsem vše zvládla, neměla jsem ani trému a do kolektivu jsem zapadla (aspoň podle mého názoru) dobře. Dokonce jsem pár holkám ukázala svůj blog (!!) a poslala jedné slečně z redakční rady své povídky (!!) na zhodnocení. Takže myslím, že tak sdílná jsem nikdy v životě nebyla.
A teď už k programu:
Pátek
Seznamovací hry, které sice nesnáším, ale nakonec byly naprosto v pohodě. První hra byla sepsat u všech lidí jméno, město a jednu zajímavou otázku. Já si vybrala "Do jaké země byses chtěl podívat". Další byla, že ke svému jménu přidáš přídavné jméno začínající stejným písmenem (horor, protože moje jméno začíná na E), ale byla k tomu vychytávka-přidat pohyb. Ostatní to pak po vás zopakovali. Já si vybrala esoterická E. a jako pohyb m/ :D Následující program zahrnoval říct :
Co si chci odnést (schopnost psát kvalitnější články)
Co mohu nabídnout (vyslechnutí - nic lepšího mě nenapadlo)
Jaké mám obavy (budu nekreativní)
Co mě pálí (na jaký film budeme druhý den koukat)
Poslední toho dne byla tichá pošta. První člověk dostal přečíst článek a musel ho pak interpretovat drhému, ten třetímu a ten zas poslendímu. A poslední řkel nahlas, co se dozvěděl. U nás to na konci naprosto selhalo, protože z toho vyšlo úplně něco jiného. Ale už od začátku jsme to trochu spetli. Stane se :D Poté jsme debatovali o tom, jaké by měly být nadpisy článků, kdo nás ovlivňuje, jakým stylem nás ovlivňují médie a podobně.
Sobota
Sobotní dopoledne bylo v duchu prezentace o struktuře článku, druzích, co by měl článek obsahovat, co by mělo být v úvodu apod. Také jsme si zkoušeli praktické příklady. Potom jsme se bavili o cílových skupinách. Dostali jsme všichni téma "Mimozemšťani přistáli na Řípu" a každá skupina dostala zadání, pro koho to má psát. Naše skupina měla ženy 25+ a časopis Žena a život. Jednu holčinu napadlo pojmout to jako styl módní přehlídky. Tudíž jsme vymyslely článek ve stylu, že na Řípu se konala módní přehlídka a modelky přijely ve futuristickém voze ve tvaru létajícího talíře. Mezi další úkoly patřilo sepsat 10 témat, která nás zajímají a poté 10 možných článků do vybraných kategorií Remixu.
Odpoledne bylo mnohem zajímavější. Přijeli další dobrovolníci, cizinci i Češi. Původně jsem měla být s Čechem ale vyměnila jsem se s jendou holkou, co neuměla anglicky. Tudíž jsem dostala Bulhara. Přestěhoval se do Česka a je to učitel angličtiny. Což je snad nejhorší možná kombinace - mluvit anglicky a ještě s učitelem :D Bála jsem se začít, ale zvládla jsem to. Zeptala jsem se ho na několik otázek a on mi svoji odpověď ochotně i zopakoval, když byl problém. Jen mě pak mrzelo, že jsem rozhovor musela přepsat do češtiny. A trochu ostuda byla, že jsem tomu nedala zajímavý název, perex ani závěr. Takže to mě trochu rozhodilo, že po celém dopoledni přednášení, jak by měl vypadat článek, jsem ho udělala vlastně úplně špatně. Ale co no, prostě to ještě nemám zaběhnuté.
Večer jsme měli poznávačku 33 různých umělců (poznala jsem 2) a poté jsme koukali na film Čtyři lvi. Je to tragikomedie o několika muslimech žijících v Británii, co chtějí spáchat sebevražedný atentát. Bohužel se mi film moc nelíbil, ale nebylo to úplně nejhorší.
Neděle
V neděli se dělalo bohužel jen dopoledne, protože program končil obědem. Dělali jsme tedy feedback na průběh víkendu, shrnovali jsme důležité body v článku, říkali nám, jak přispívat do Remixu a také jsme si měli vybrat jednu obrázkovou kartu a podle ní popsat, jak se cítíme. Já si vybrala tu, co můžete vidět vlevo. Popsala jsem to tak, že když jsem přijela a vyslechla si, jak mají vlastně články vypadat, měla jsem pocit, že jsem vlasně doteď psala jen děsné blbosti. Ale tím, jak jsem zvládla rozhovor, napsat recenzi apod, tak je tam prostě ta naděje, to malé světýlko, že by to nakonec mohlo být i lepší. A jak jsem tedy zmiňovala recenzi - program, co vyplňoval dopoledne, kromě toho předchozího, bylo napsat recenzi na den předem zhlédnutý film. Skoro všem, včetně mě, to dělalo problém, ale nakonec to snad každý dal nějak dohromady. Jen mě děsilo, jak ten film všichni brali vážně a strašně nad ním přemýšleli. Já to prostě brala jen jako blbej film, co mě nebavil.
Na závěr:
Chtěla bych zveřejnit ještě několik článků, k tomuto tématu. Minimálně bych se s vámi chtěla podělit o svůj rozhovor a chtěla bych napsat mini článek o tom, jak by měl článek vypadat :D Doufám, že nebude vadit, že budu čerpat ze znalostí nabytých na workshopu. Ale myslím, že by se to mělo šířit dál.
A za sebe bych chtěla říct, že se pokusím psát články víc na úrovni a prostě věnovat jejich přípravě víc času. Vždycky je totiž chci napsat co nejdřív a hned prsknout na blog, aby to jelo.