Zdravím!

Konečně jsem se dočkala onoho dne, na který jsem čekala! A teď se můžete i vy dozvědět, jak takové Stínování vypadá a hlavně jak vypadá FMV VŠE!

Musím říct, že cesta byla zábavná. Hned jako první, jsem se bála, jestli sedím ve správném vlaku, protože nikde nebyl žádný nápis. Typická já. Mám strach i z těch nejobyčejnějších hloupostí!

Jela jsem radši dřívějším vlakem s tím, že cesta od Masaryčky k VŠE má trvat nějakých 17 minut, já přijedu v 10 a začíná to ve 45. No, tak moje cesta trvala pouhých deset minut (A to je to přes 3 semafory a do mírného kopce!) a dorazila jsem k budově pár minut po 10. A co teď.

Stojím před budovou, cítím se jak opuštěné štěně a se zájmem pozoruju davy studentů proudících dovnitř. Všichni jsou strašně fajnově oblečení a já si říkám, jestli se vůbec se svým šatníkem na tuhle školu hodím.  Někteří sem chodí s malým kufříkem! Někteří jsou vysocí, jiní malí, někteří hubení (to převážně), někteří tlustí. Slečny těhotné, slečna s malým dítětem (nebo nějaké profesorka? Opravdu netuším). Nejdou na nějaké přesně zvonění. Prostě proudí a proudí. Chvíli jen ten příval menší a chvíli větší. Pozoruju dívku, co stojí naproti a o které si myslím, že jde taky na Stínování. Ale znáte mě, bojím se jí oslovit. 

V půl už se nás přece jen schází víc a navrhuju, ať jdeme dovnitř. Tam čeká malá drobná černovláska, co si zapisuje naše jména a přiřazuje nás ke svým kolegům podle oboru. Ty s mezinárodním obchodem tam, ty s diplomacií sem a cestovní ruch zase támhle. Jen já a moje podnikání a právo si tam stojíme samo. Zase se dočkám jen toho, že budu forever alone. Po dlouhém čekání ale nakonec zjišťuju, že jsou tam ještě dvě další holky. Díky bohu!

Od 11 hodin jsme navštívily (my 3 holky a naše průvodkyně) přednášku Mezinárodní a evropské právo. Zjišťujeme, že tahle přednáška navazuje na dvouhodinovku, která byla před přestávkou. A taky zjišťujeme, že přednáška trvá hodinu a půl. Fuj! Jako středokolák, zvyklý na svýh 45 minut, je pro mě tohle opravdu děsivé zjištění. Ale přednáška mě kupodivu baví a zajímá. Nejdřív se mluví o ombudsmanovi a pak o různých věcech týkající se EU apod. Dokonce dostáváme otázky v angličtině k anglickému videu. No opravdu jsem tomu rozumněla! (To bylo ještě předtím, než jsme zjistily, že druhá přednáška bude celá v angličtině!). Nepodstatná informace: Z té přednáškovky byl tak božský výhled! Na hlavní nádraží a na okolí. Kdyby vás ta přednáška opravdu nudila, klidně můžete celou dobu čučet z okna. Jinak trochu mě ale překvapila účast. Kromě nás tam bylo pouhých 5 lidí. A ti nevypadali nějak zúčastněně. Když se profesorka na něco zeptala, tak prostě nikdo nic. 

Po hodině a půl jsme se odebraly zase jinam (VŠE je obrovsky obrovská. Opravdu nemám tucha, kde jsme chodily). Tentokrát jsme se sešli my všichni středoškoláci v jedné místnosti, kde se nám dostalo prezentace o FMV. Další informace, co mě opět jen utvrdily o tom, že tohle byla nejlepší volba. Například když vyjdete na Erasmus, škola vám měsíčně přispívá nějakých 10 000,-. Když si uděláte jazykový certifikát, škola vám vrátí půlku ceny. Můžete se dostat na jakoukoliv univerzitu v celém světě. Nabízejí se zde i mnohé stáže, pořádají se zde setkání s ministry apod. Můžete se přidat do nějakého studentského klubu, kterých je víc, jak 50!

Po prezentaci jsme se zase rozdělili podle oborů a debatovali přímo o oboru. Naší nevýhodou bylo, že naše průvodkyně z oboru nebyla. Což mě trochu mrzelo, protože mi opravdu přijde, že lidi z Práva a podnikání se vůbec žádných takových akcí neúčastní.Dozvěděla jsem se mnoho zajímavého, co vám na žádném DOD ani webu neřeknou. 

Na oběd nás vzali do nejvyššího patra budovy s terasou a překrásným výhledem na Prahu. Jídlo nám přinesl číšník a škola nás na něj pozvala. Škoda, že zrovna v téhle místností se hostí ministrové a jiní důležitý hosti. Takže tam se znova asi jen tak nepodívám. 

Po obědě, který byl v půl 2, následovala druhá přednáška. Byl to volitelný předmět Lobbing v moderní diplomacii a byl v angličtině. To nás vyděsilo. Přece jen moje angličtina pořád není na bůhví jaké úrovni. Místnost byla tentokrát maličká, ale obecentstvo už se navýšilo - 10 lidí. Protože to byl předmět v ájině, byli tam češi i cizinci.Musím ale říct, že mě tahle přednáška málem zabila. Byla jsem strašně unavená a vážně jsem myslela, že usnu. Nebylo to ale tím, že by ta přednáška byla nudná. Spíš tam byl špatný vzduch, což říkala i naše průvodkyně. Když jsme ale zrovna nemusela nutit oči být otevřená, bavila jsem se artikulací pana profesora. Chápu, že musí dobře artikulovat, aby mu všichni rozumněli, ale místama mě to opravdu bavilo. Hlavně při výslovnosti "Lobby". Ty dvě holky, co tam se mnou byly, šly z přednášky o čtvrt hodiny dřív. Takže na konci jsem se svojí průvodkyní zůstala sama. A ona mi pak i říkala, že jí přišlo, že tu jednu holku to fakt nebavilo. Což byla pravda. Mně se celý den líbil a bavilo mě to.

Po závěrečné společné fotce jsme se šla ještě podívat na veletrh Šance, co se tam právě konal. Jen tak jsem to prolítla a nakonec zamířila zase zpátky na vlak. Za mě tedy musím říct, že to byl skvěle vydařený den a jsem si jistá, že by mě ta škola mohla bavit. I máma si to myslí. Takže už jen udělat přijímačky a konečně bych se mohla dočkat někam, kde bych mohla být šťastná.