Aby se neřeklo, tak jako asi hodně blogerů na píše.cz, se pokusím tak nějak shrnout letošní rok. Objevila jsem se tady sice teprve před 3 měsíci, takže můj svět předtím pro vás není nijak známý, ale což. 

Jinak na začátek musím ještě připomenout svojí nejoblíbenější hlášku, ohledně nového roku, na světě: "Nový rok je za chvíli tu a já prožil 313 celkem slušných dní. Pondělky stály za prd!" Ano, ano a je to od mé jediné milované kočky - Garfielda.

Zkusím tedy tenhle rok shrnout do nějakých kategorií.

Škola
Tenhle rok jsem v červnu zakončila prvák, se kterým jsem byla relativně spokojená. Na vysvědčení jsem měla jen jednu trojku. A to jsem na to docela kašlala. Pak v září už jsem začala druhák (to to letí). Byla jsem naštvaná novým učitelem na praxi a na fyziku a novým předmětem geodézie. Tedy měření mě baví, ale musí mi vyjít. Jinak ty hodiny jsou celkem ztráta času. Ale docela se mi zalíbil nový předmět stavební mechanika. Začal mě víc bavit děják, matika je pořád stejné trápení a němčina mě štve čím dál tim víc. Jsem ale docela spokojená se známkami. Konečně jsem ve škole trochu mákla, narozdíl od prváku a docela se to projevilo. Kolektiv se mi líbí čím dál tím míň. Všichni si myslí, jak jsou pány světa a že nemusí nic dělat, jenže ono to tak není. Začala jsem vybírat peníze na maturák, ale všichni na to těžce kašlou, takže na konci ledna se nechávám odvolat z té dementní funkce pokladníka.
Takže názor na školu? Jsem spokojená s oborem, ale ne se školou. Nejsem nejchytřejší na světě, ale tahle škola je pod mojí kategorií. Připadám si tam jako debil na SOU, což já nejsem. Ale tak stačí přežít dva roky a konečně se dostanu někam, kde to k něčemu bude. Na vejšku.

Láska
Katastrofa největší. Sice jsem rok začínala se svou drahou polovičkou, což byl tedy nejhoší silvestr za celý můj život. A čí to byla vina? Bývalého. A to na něj nesvádím proto, že už s ním nejsem. Jinak celý rok se až do začátku září táhnul ve změti zamilovanosti, depresí z odloučení a těžké nenávisti jeho rodičů. Potom mi kamarád na konci prázdnin konečně otevřel oči a já září začínala jako svobodná děva. Hurray. Potom jsem zažila menší románek, kdy kámoš to bral jako "kamarádi s výhodama", jenže já se do něj samozřejmě zabouchla. Ten trotl mi pak napsal, že má holku a můj život se pak zase vyhoupl o stupeň líp. Sama, nezávislá, nepotřebujcí, vyhovující. Potom jsem v tanečních měla pár ne moc dobrých nabídek, ale z toho nic nebylo. 

Knihy
Tento rok jsem určitě s počtem knih i s kvalitou spokojená. Sice v době mé "zamilovanosti" do kámoše jsem trávila celé dny na kompu, abych si s ním mohla psát, ale když jsemse odprostila a Mixx se z osobních důvodů nevyskytovala na kompu,  chodila jsem si číst. A zas mě to díkybohu chytlo a čtu a čtu a čtu. Nemůžu říct, která kniha byla tento rok nejlepší, protože jich bylo strašně moc.

Cestování
Sice jsem navštívala hodně věcí díky bývalýmu, většinou nějaká městečka v Německu, pak o prázdniny krásnou chatu v Beskydech a tak podobně. Ale jinak moje osobní cestování zůstalo na nule. Celé prázdniny krom týdne na chatě, jsem dřepěla doma. Řeknu vám fakt nejnudnější prázdniny.Krom těch několika výjezdů nic moc. Těším se na příští rok, na 3 týdny v Chorvatsku a třeba se naskytne i něco dalšího.

Blog
Jsem strašně ráda, že jsem se sem zase vrátila. Mrzí mě, že jsem na svém minulém blogu nezůstala. Mohla bych tu už být zaběhlík, jako ostatní a nemusela bych se všem vecpávat neznámá znovu do mysli. Ale na druhou stranu, změnila jsem se, a řekla bych, že celkem i k lepšímu. Takže bych stejně všechny články tak z 8., 9. třídy musela smazat, protože by to byly děsný hemzy. Teď můžu aspoň vzpomínat na všechny zážitky u Mixx na blogu, která se tu pořád drží zuby nehty.

Obecně
Tenhle rok byl fakt snad nejhorší, co jsem zažila. Prázdniny unuděné, silvestr doma, škola na prd, láska na prd. Ale tak co. Příští rok si prostě život kazit nenecham. Co je mi do toho, že náš kolektiv je trapnej a nikdo se nedokáže na ničem domluvit. Stejně jedu sama za sebe. Sem a vždycky budu jiná. Cílevědomá, občas i rozumná, pracující, snažící se ale nepodlézající, prostě svá. Ať si každý myslí, co chce. Radši budu mít jenom tři kamarády, než abych se chovala jako kráva kvůli tomu, aby mě obdivovala celá škola. Od toho tam jsou jiní. Já se prostě budu hnát za svým snem, i kdyby to bylo sebetěžší. A nenehcám nikoho, aby mi to zkazil.  A budu ráda, že nový rok začnu konečně samostatně. Můj život už nebude ovlivněnej nikým. Jen mnou. I když na jednu stranu bych si přála někoho mít, na druhou na to kašlu. Radši si počkám, až budu starší a najdu si pořádného chlapa a ne vybírat si tady v těch hoperech, co si ani neumí vytáhnout kalhoty. I když obávám se, že moje generace už je stejně v háji. Ale zas nesmím házet všechny do jednoho pytle. Pořád existují i normální lidi a těším se, až je najdu.

Na závěr přidávám píseň Auld lang syne, která mi prostě přijde, že k novém roku patří.

Should auld acquaintance be forgot,        (Může snad stará známost být zapomenuta,
and never brought to mind?                        aniž by někdy vytanula na mysli, 
should auld acquaintance be forgot,         může snad stará známost být zapomenuta
and old lang syne?                                        byť už je to dávno)

For auld lang syne, my dear                        (Po dloudé době, můj příteli
for auld lang syne,                                          po dlouhé době,      
we'll take a cup o' kindness yet,                   ještě jednou si připijem' na vlídnost
for auld lang syne ♥                                        a na tu dlouhou dobu)

Happy new year my friends!

Užijte si poslední den roku, který nám měl být osudný!  Slavte s rodinou, přáteli, nebo i sami doma. A nezoufejte. Nikdy není tak hrozně, aby nemohlo být hůř :) Ať se vám daří v blogování, životě, lásce, ve škole a všude možně, kde ještě chcete. Jděte za svými sny a nenechte se nikým manipulovat, neměňte se kvůli někomu, kdo za to nestojí, a tak dále. Mám vás ráda lidi. I když jsem tu krátce(i když už vác znám z dřívějších dob) a "poznala" jsem tu zatím jen pár lidí, které asi ani nikdy v životě nepotkám, mám vás skoro radši, než zbytek lidí, co se kolem mě normálně nachází.