(Dívka)

 

Tenkrát jsme byli mladí. Naše láska vzplála škrknutím sirky, která zapálila svíčku, jenž rozzářila plesový sál. Oba jsme měli na sobě plesové šaty - já měla překrásnou róbu a on měl černý frak, bílou košili, hnědnou vestu a motýlka. Dohromady by jsme tvořili překrásný pár. Já měla kudrnaté blond vlasy a on zase černé jako uhel krátké a rovné. V sále začala hrát hudba a lide začali tančit. Všechno to dění kolem jsem sledovala z balkonu ve druhém patře. Pomalu jsem začala sestupovat po schodech dolu k tančícím hostům. Když jsem došla dolu hudba utichla, aby mohla začít nová píseň. On přišel ke mně. "Smím prosit?" Zeptal se a já byla v rozpacích. "Ano," zněla má odpověď a poté už jsem byla ve víru párty. Tančili jsme slavnostní tanec. Spolu jsme byli uprostřed a kolem nás tancovali ostatní nechávali nám dostatek prostoru. Byli jsme jako Romeo a Julie.

 

Poté skončila hudba, přišel ke mně můj otec a řek ať se od něj držím dál. Utekla jsem ven do zahrady, ale ještě předtím jsem řekla mému Romeovi ať za mnou přijde. V zahradě jsem si sedla na schody a čekala. Po chvíli mě čekáni unavilo vztala jsem a šla se trochu projít po zahradě. Zdálo se mi to jako věčnost. Zavřela jsem svoje oči a přemýšlela jestli vůbec přijde. Jestli tohle moje love story náhodou neskončilo stejně tak jako začalo. Přemýšlela jsem jak se to vlastně stalo - jenom jedna jediná sirka stačila zapálit velký oheň lásky ve mně. Romeo stále nepřicházel...

 

Stála jsem na balkoně. Kolem mě pofukoval větřík. Tehdy na plese jsme byli jako princ a princezna - vzpomínala jsem. Také jsem mockrát přemýšlela co ho mohlo zdržet natolik, že nepřišel nebo já jsem  snad nevydržela natolik dlouho čekat na něho?

 

Zavřela jsem oči, když v tom jsem uslyšela kočár. Rychle jsem svoje oči otevřela a naklonila se z balkonu. Po ulici kráčel můj Romeo. A tak láska mezi Julii a Romeem opět vzplála . Běžela jsem po schodech. V robě se to moc nedalo. Ale já byla připravená pro lásku obětovat cokoliv. Přiběhla jsem k němu. "Nepřišels!" Řekla jsem mu do očí a on šáhl do kapsy a vytáhl malou krabičku. "Musel jsem ještě něco zařídit," poklekl uprostřed předměstí a krabičku otevřel. V krabičce byl nádherný zásnubní prsten....

 

"Vezmeš si mě?"

 

"Ano..."

 

"Ale co můj otec?" zeptala jsem se ho. "Všechno jsem už zařídil..." Řekl prostě.

 

Navlékl mi prsten. Love story neskončilo tehdy v zahradě jak jsem si myslela, ale místo toho trvá do dnes... stejně tak jako mezi Romeem Julií.

Sliki

__________________________________________________________________________________
Kopíruj pouze s naší Ikonou Blogu: