Tato kniha může někoho absolutně pohltit, nebo ho totálně otrávit. Jinou možnost nevidím, a proto pokud jste POHCENI touto knihou raději nečtěte dále, protože já patřím k OTRÁVENÝM.

V ději vystupuje vlastně jen jedna hlavní postava, která celou knihu řídí svými myšlenkovitými pochody – Mary. Ta žije ve vesnici obklopené ploty. Za ploty se to hemží zombickými mutanty, které pohltila nějaká nákaza, sířicí se kousnutím nakažených. Jednoho dne přijde do vesnice dívka Gabriela, kterou uvidí jen Mary, a tak začíná svou pouť za ploty, když jsou proraženy. Jenže to není žádná hlavní cesta, ale stále samé rozcestí s čísly (XIII). Mary nakonec najde cestu z bludiště.

            Za celou knihu je asi jen 20 stran přímé řeči ("") z 312! Proto jsem psal ty myšlenkovité pochody. Když už se stane děj zajímavým (Do vesnice vrhnou Nakažení), tak se děj rozproudí, ale tento pohyb je utnut hned jak začal a to nekonečným (nudným)  putováním.
Na předním obalu je napsáno: "Uteč než tě les pohltí..." Myslím, že pro Otrávené by tam mohlo stát: "Uteč, než to začneš číst..." (Vtip)

            V jediné dvě věci, co můžete ještě doufat: v dobro a rychlý konec!

            Ke konci se ještě musím přiznat, že knihu jsem ještě nedočetl, ale stále ji čtu (už asi rok). Chybí mi přečíst posledních 52 stran, ale po dřívějších zkušenostech se mi do toho vůbec nechce.

            Pro ty POHLCENÉ, co si to stejně přečetli je už vydán druhý díl Vlny zmítané smrtí a myslým, že se plánuje i třetí.

Hodnotím tuto knihu pouhými 16% - Málo přímé řeči (netrpíme samomluvou – jen někdy J); nudný děj – i když originální.