A tady budeš bydlet!

21. 05 2012 | 21.23
I přišla Soninka o střechu nad hlavou, i přišel Kuře o spolubydlícího.... zkrátím to, jeli jsme se podívat na byt, který budeme již vbrzku coby spolunájemníci obývat.
(Měla jsem to i se vsuvkou v podobě seznámení se psem Bárou a malou ukázkou Kuřecího auto-řízení, při kterém nejsem zrovna klidná.)

Párkrát už jsem takhle byla, ale tohle bylo poprvé, co bylo provádějících dvakrát víc než prováděných. Později jsem pochopila, že byt, nyní ještě v dozvucích rekonstrukce, renovovaly dcerky vlastníků a chtěly se tak maličko svým dílkem pochlubit, vysvětlit geniální myšlenku a podobně.
První dojem: BOŽE MŮJ! 
Klid, ještě to nedodělali, ozval se racionální hlas v mé hlavě. Ano, fóbie a děsy jej většinu času drtí, ale tentokrát spustil ofenzívu.

Prošla jsem rozpačitě do malé místnosti, Kuřecího pokoje a kuchyně v jednom.
Ta kuchyň je šedivá a malá a divná, a vůbec!!
Klid, nádech výdech, nedal se hlas. Tuhle skříňku ještě dodělají, představ si k tomu Kuřecí ledničku, tuhle barvu máš ráda, je úplně nová, je pěkná.
No jo.... díky, hlase. 
Majitelé a Kuře se věnovali čemusi postatnému a já plula dál.
Vestavné skříně, to se bude hodit...
Tohle je můj pokojík. CO? TAKHLE MRŇAVÝ??? Zdrhám!!!
Nádech, výdech, nádech, výdech, poslouchej kurník, co ta ženská říká. Tapety jsou schválně světlé, položí světlý koberec, bude to tu takový hřejivý, nebude ti zima na nohy.
Ale když tu rozložím ten gauč, tak už kolem ani neprojdu!
Ty chceš v ložnici někam chodit? Stejně ve volnu z postele nevylejzáš.
Hm, to je fakt... sem dám tohle, támhle knihovničku, to bude útulný... díky, hlase.

To musí mít nějaký háček, to nemůže jít tak snadno... koupelna. Jak asi vypadá?
NE!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
To je malý to je malý, klaustrofobikův ráj, a to umyvadlo je starý, já se bojím starých věcí, no nazdar..... hlase, kde jsi?
Sorry, tohle ani já nedám.
Snaž se!!
No... ušetříš za vodu.

Vrátila jsem se zpátky do obýváku a zaznamenala, že připojení na televizi je jen v Kuřecím pokoji. No tak si Kuře zahraje na dráteníka, bez televize já nehraju. (Jo a pěkně prosím, Kuřátko ;-) )
Představovala jsem si svůj malý světlý útulný pokojíček a hodiny a hodiny strávené pod peřinou. Obraz koupelny úspěšně vytěsňuju. To se nějak vylepší.
Celkové hodnocení: 70%. Za asistence posledních zbytků mé racionality, na nějakou dobu jsem vyčerpala příděl.

Takže to vypadá, že od prvního června vážně a definitivně jedu zase sama za sebe :-). Sama v uvozovkách - obklopena lidmi, kteří se v posledních dnech fantasticky vyznamenali. Jste moji andělé :-*!