12. 02 2014 | 21.00
Medovinobraní (pro situace znalé):
Kothy: Jestli chceš, aby tě pes opravdu poslouchal, dej mu jméno Poky.
Kothy: Mé šedé buňky mozkové.. se utopily v chlastu.
-------------
Tom: Víš co napsal XX na výjezdu? Mička!
Sophi: Aha, to bude asi něco na míče, ne?
Tom: No jasně, takovej velkej koš, vejde se tam šest basketbaláků.
Sophi: A teoreticky i nějaký malý míčky.
Tom: No jo, Zanussi to vyrábí.
-------------
Volební perly:
A: Hlavní Pirát? Kámo, jakmile ho zvolej, shodí dredy, půjde na plešku, koupí si bombra a pronese: tady mě máte!
A: A Honzo, chtěl bys bejt politik?
B: Ty hele já bych tam krad... úplatky, známý, miliony na účtech, Bahamy, čau! Abych řek pravdu, ani by mě to netížilo na svědomí.
A: KDU volej jen věřící.
B: A ty nejsi věřící?
A: Já jsem ateista. Jenom v nouzi jsem občas věřící. jako: pane Bože, to ne!! Chápeš.
-------------
Telefonický hovor:
Zombák: Poku, no tak, přijeď.... Počkej, co jsem ti minule proved? .... Aha, tak to chápu. Tak čau.
-------------
Sophi: Má dva metry, jeden na sebe a jeden na ostatní.
Václav: Ne, ona má metr a sedmimílové pásmo.
-------------
Bára: To mně každej hádá můj věk. Prozradí mě ta moudrost v očích.
-------------
Komentář zimy v kanceláři:
Tomáš : V tomhle kanclu by Němci mohli mít přípravu na Stalingrad. A vyhráli by, by vydrželi až do jara.
-------------
Kothy: Dobrý den, máte čaj s medem?
Obsluha: Čaj máme, med bohužel ne..
Kothy: Tak já si dám čaj s rumem.
-------------
Kothy: Nevím jak vy, ale já si dám panáka. Uvidíme se zejtra!
-------------
Kothy: To, že nacismus dneska úplně nefrčí, neznamená, že Heydrich nebyl hustej týpek!
-------------
Kothy: Dobrý den, já jsem Kothy a jdu se vylejt!
-------------
Dojmy z Hobita:
Jirka: Ale on je prostě debilní, vem si to: není to past, Gandalfe? Je to past. A de tam stejně. To je debil ty vole, seru na to, hodim tam granát a du, ne?
-------------
Sophi: Karolína říkala, že mám hezký oči, ale že ty to tak neoceníš.
Sluncák: To není pravda, já jí nabídl, že jestli se jí líbí, tak ti je vydloubnu.
-------------
Václav: Člověk nemůže nic říct, aniž by to nebylo ironickou poznámkou smeteno ze stolu! .. Už vím, jak se lidi cejtěj, když se se mnou bavěj.