Jo- včera jsem napsala dlouhý článek a někam jsem sáhla-zmizel mi.

Byla jsem tak vzteklá nad svojí hloupostí, že jsem zaklapla počítač a sdělila mu, že se na něj vykašlu,když je tak nemožnej.

No a tak znovu.

Sobota byla ve znamení návštěvy mladých- jsme rádi,když přijedou- hezký vztah se má upevňovat.A my ho máme- jsem ráda.

Muž sdělil, že upeče bábovku.SÁM.

Dobrý,nemusím okolo toho tancovat- jen pak vydrbu sektorku.

Máme starou,nádhernou formu po rodičích a asi ještě po babičce- litinovou.

Když se bábovka vyndá- je to nádhera .

Jenže- miláček si asi chtěl usnadnit práci a tak si vzal jinou- nemusí se vymazat,je lehká a moderní- prostě silikonová.

S naivitou dítěte zaplnil bábovku a dal ji do trouby.

Vcelku to vypadalo zajímavě-horší to bylo při vyklepávaní.

Napřed bručel, pak začal nadávat a mlátit bábovkou o sektorku-no jak to dopadlo- hromada drobků a polovina bábovky ve formě.

Nechtěla jsem se smát- taky bych byla naštvaná- tak jsem začala uklízet.

No jo-ale co dáme mladým? Tohle jim nemůžu ani ukázat.

Tak se zamichala nová a dala do formy,která se musí vymazat a vysypat a dopadla nádherně.

No a je to- bude ke kafíčku a můžu se s ní pochlubit- prohlásil po tomhle díle,které nemělo zrovna nejlepší začátek.

Návštěva proběhla krásně,jako vždycky- máme se rádi.

Zvířata byla taky nadšená,že mají konečně někoho, po kom se dá lézt donekonečna a nikdo je neokřikuje.

Láska ke zvířátkům je nám společná- a oni to vědí.

Odjeli a já jsem začala trochu poklízet.

Měla jsem si raději sednout- asi jsme neměli zrovna nejlepší den- oba.

Při mytí té krásné litinové formy mi vypadla z ruky a řeknu Vám- když spadne na nohu silikonová-je to lepší.

Poskakovala jsem jak chocholouš a nadávala víc než dopoledne můj muž.

Co ta bábovka dostala za jména- nelze publikovat.

Tak mám modrou nohu, ale to zmizí- časem.

No-takže vlastně reportáž ze soboty je na světě a já doufám, že zase někam nesáhnu.