Všechny nadšence pro účetnictví zklamu, jelikož nepůjde o rozvahu ve tvaru šibenice s přehledem aktiv a pasiv, ale o rozvahu ve smyslu něco zvážit - myšlenkově, nikoli tíhu, ačkoliv i myšlenky mnohdy tíží.

Litovat nebo nelitovat? Má všechno, co jsem dělal smysl? Měl jsem do něčeho přece jít či bylo správně, když jsem do toho nešel? Nebylo něco z mého konání trapné? Tyto otázky jsou prý založené na předsudcích, jelikož je od nás očekáván nějaký vzorový postup, jimž se máme všichni řídit a pokud někdo někoho kritizuje, že je trapný, pak to prý o něm samotném něco vypovídá a trapný je on sám. Je to takové polofilozofické tvrzení, ale já tímto způsobem sám asi nedokážu uvažovat, i pokud je ten výrok pravdivý. Pokaždé, když něco řeknu nebo udělám mnohdy ještě týž den přemítám, nebylo-li vhodné užít obratnějších formulací a, zda-li jsem v té a té situaci neměl jednat jinak.

Dle vývojových psychologů (nevím, jestli je to názor veškerých) jde vývoj neustále dopředu, jak psychický, tak fyzický. Nejen vývojoví psychologové, ale i mnozí laici sdílí názor, že se zrychlováním fyzického vývoje, dochází i ke zrychlování toho psychického. Já ten názor nesdílím. Domnívám se, že fyzický vývoj skutečně zrychluje, ale myslím, že dnešní "mládež" skutečně postupuje k zrání a dospělosti velmi pozvolna a domnívám se, že se mnou třeba ještě v 21-ti letech puberta silně lomcovala, a že u těch, jenž mají dnes 19-21 let je puberta velmi silná a dospělost v nedohlednu. Vyšší věk taky nemusí znamenat dospělost, ale ta závislost, že čím starší, tím zralejší, bývá dle mého názoru ve většině případů platná. 

Při zvažování všech pro a proti může občas dojít k výčitkám, jelikož někdy může docházet k pocitům, že volba byla špatná, ale někdy je třeba udělat chybu, protože bez chyb nelze načerpat zkušenosti a navíc všechno může někam posunout a, i když se třeba stane, že v budoucnosti nevznikne možnost věnovat se tomu, co momentálně naplňuje, tak pokud mě něco naplňuje, pak i něco získávám a rozvíjím se a třeba i o to, že se naučím lépe porozumět textu a analyzovat jej, mně pomůže porozumět lépe i mnoha dalším souvislostem a naučit se kritickému myšlení, které dnes v mnoha případech bývá vnímané jako nežadoucí - mám pocit, že u mnohých lidí se dnes stalo normou papouškovat to, co se napíše v nějakých plátcích, ať už v tzv. seriózních či bulvárních apod... .  Navíc všechno má svůj smysl, i pokud nejsme schopni jej momentálně dekódovat.