Aklimatizace nebývá snadná

11. 10 2012 | 21.01

Posledně jsem zřejmě působil hodně pateticky, snad se to ale nakonec zlepší a dokážu se aklimatizovat. Není vždy snadné se aklimatizovat. Člověk se často musí obracet o radu a pomoc, nemá-li v něčem přehled, a teprve v jistých chvílích je schopen některým věcem dobře porozumět – porozumět, že

.... každá květina vadne

.... mladí se jednou vypaří

..... veškerá moudrost i ctnost je platná jen po určitou dobu a nikdy nemůže přetrvat navěky

...... že v životě je třeba být připraven i na loučení a nové začátky

 

Právě to loučení a nové začátky však vyžaduje odvahu,  ovšem často se to neobejde bez pláče a stesku. Jenže každý začátek má v sobě své kouzlo a my můžeme doufat, že to kouzlo nebude zakletím, ale kouzlem ochranným, které nám bude pomáhat překonávat složitější stezky životem.

Přichází to jako blesk z čistého nebe a často nevěříme a nerozumíme tomu, jak je vůbec možné, že se něco přihodilo, ale já věřím tomu, že ocitl-li jsem se v nějaké době na nějakém místě, pak jsem na to místě v tu dobu správně, ačkoliv nerozumím proč – jsou to zkrátka hříčky osudu, kterým věřím. Nedomnívám se, že by se všechno dělo bezdůvodně, jen tak nahodile, a že by každý jednotlivec všechno ovlivňoval sám.

Je zapotřebí lásky, víry i naděje – zní to možná komicky, ale já jsem přesvědčen, že bez lásky, víry a naděje nelze v životě dělat pokroky a být šťastný. Lze to nálepkovat i jiným přízviskem – duch světa nás nechce, ať jsme v úzkoprostorné kleci, ale chce abychom krok za krokem nacházeli odvahu a byli připraveni, že se mohou vyskytnout trhliny na našich cestách, jenže měli bychom se také naučit komunikovat se svým srdcem a porozumět tomu, co nám říká, abychom učinili – během našeho krátkého života nepřestane naše tlukoucí srdce vyzývat – ten tlukot je jakýmsi voláním života.

Rozhodnutí někdy může být nepříliš šťastné, je-li vyžadované rozhodnout se, co nejrychleji a vy ještě váháte, a nemáte-li čas vše dostatečně promyslet, pak se dopustíte ukvapeného závěru, ale je třeba to pochopit – stalo-li se již, nešlo o promarnění šance, ale prostě je zapotřebí, abych aktuálně plnil své úlohy jinde a já věřím, že tam, kde aktuálně jsem, mám plnit zadání, byť je třeba ještě trochu zakódované.