Polovina roku a konec roku představují dobrou příležitost k bilancování toho, co se povedlo, ale také toho, co se nevydařilo. Mohu říci, že první polovina mého roku byla klasickým střídáním úspěchů s neúspěchy a teď začíná druhá polovina kalendářního roku a teprve se ukáže, co přinese. Rád opakuji krásnou větu o tom, že "minulost nelze napravit." Z chyb je třeba se poučit a jít dál. Na jednom z jiných blogů se mně dnes podařilo dočíst, že prý máme být šťastní, i pokud je deštivý den a přáli jsme si slunečný. Má první asociace byla poněkud cynická, jelikož mně na mysli vytanulo, že v takových vedrech by s výjimkou provozovatelů koupališť déšť snad každý jen přivítal. 

Každý den je příležitostí k sebezdokonalení a rozvoji znalostí i dovedností a vstane-li člověk, pak si může poblahopřát, neboť všichni takové štěstí neměli. Každičký den je člověk povolaný k životu a přeje si, aby ten život byl kvalitně prožitý. Ve svém věku, už bych měl mít srovnané priority, ale zatím se v těch stezkách našeho světa často pohybuji nesebejistě, avšak velice dobře si uvědomuji, že každá cesta zakončená bez ťuknutí, úmrtí či zranění byla šťastná.

Životní cestu si člověk málokdy vybírá zcela sám. Hodně záleží na různých doporučeních a vsugerovaných myšlenkách někoho jiného. Mnohdy člověk uvěří domněnkám jiných, a pak si vytvoří i vlastní nadbytečné bariéry, jakoby nestačilo, že už mu překážek bylo vytvořeno dost i bez jeho přičinění. Netěší mě vytváření systémů založených na ponižování lidské důstojnosti a stavících na zdůrazňování odlišností. Takto fungující systémy považují za prohnilé, avšak v uvažování těch, kteří razí zásadu "rozděl a panuj" se jedná o systémy dokonale fungující. Překvapuje mě totálně zmatené přesvědčení některých lidí o tom, že chceme-li někoho něčemu naučit pomůže řvaní. Řvaní k tomu vůbec nepomůže, ale spíše povede k tomu, že ten seřvaný bude znechucený, vystresovaný a začne dělat více zmatků a chyb.

Těžko mohu objektivně hodnotit, jak se v Evropě žilo v jiných dobách, ale mohu objektivně zhodnotit to, co se mně v mé rodné zemi nacházející se v Evropě líbí: 

- Líbí se mně, že se dnes nesepisují posudky

- Líbí se mně, že lidé mají možnost zvolit jiný směr, pokud ten aktuální nevyhovuje

- Líbí se mně, že Evropa má otevřené hranice

- Líbí se mně, že zakládání složek s kompromitujícími materiály zatím pořád patří k nestandardním postupům

V důsledku uprchlické krize sílí hlasy přející si opětovné stavění hranic a ostnatých drátů. Někteří by ve svém fanatismu možná byli schopní souhlasit i s upalováním na hranicích během těch hraničních kontrol. Uprchlickou krizi považuji za vážný problém, avšak opětovné uzavření hranic bych považoval za problém daleko závažnější. Většina lidí včetně mě si nepřeje řádění militantních náboženských fanatiků, avšak řešení ve stylu "poukážeme na ty odlišné" také považuji za špatné.