Christa Wolf - Vzory dětství 

K často zmiňovaným postavám v této knize patří Tlamičková babička, Tlamičkový dědeček, Nelly a Lenka. Kniha zaujme spíše náročnějšího čtenáře, protože rozumět jejímu obsahu není snadné ani v mateřském jazyce a je také dosti obsáhla. Za jedno ze stěžejních témat knihy lze považovat vzpomínky ve vztahu k paměti. Hodnotit historické události nebývá snadné, protože vzpomínka často bývá emočně zabarvená a spjatá s konkrétní situací. Samotnou autorku knihy by bylo možné vzhledem k její minulosti kritizovat. Vyhodnocovat však je třeba různé aspekty a vnímat člověka jako tvora chybujícího, který z některých svých neuvážených rozhodnutí může najít ponaučení. Avšak označení nějakého chování chybou už může být samo o sobě projevem nepochopení. Jedna z dobrých rad zní: "Nesuď, dokud dostatečně neznáš situaci".

V knize se připomíná, jak rychle lze zapomenout. Uvádí se, kde jen všichni ti lidé byli v době nacismu a jestli snad žili někde jinde, když si nepamatují na všechny ty zločiny nacismu, k nimž patřil např. program eutanázie. V knize se vedle historických témat rozebírají i témata sociální a filozofická, která lze označit za nadčasová, k nimž mj. patří následující:

- Lidé s dobrými studijními výsledky (také) mohou dospět ke svému odlidštění, když chtějí nechat vyhladovět nemocné

- vztah k tomu, co člověk dělá, a zda je možné, ať všichni vykonávají práci, která je bude bavit

-  vývoj směřující k upřednostňování uspokojování potřeb nestřižených na lidskou míru před uspokojováním potřeb podporujících tělesný i duševní rozvoj

- rozdíly mezi projevy navenek a skutečným chováním

-  uprchlíci a jejich chování

Častým prvkem v knize jsou i citace krátkých úryvků z děl německých básníků.

 Per Petterson - Proklínám řeku času

Knihy Pera Pettersona patří také k těm složitějším na porozumění, avšak troufnu si napsat, že i přes jistou složitost textů v nich lze vypozorovat jednu vzácnost a to dovednost vylíčit lidi i s jejich charakterem a to nikterak prostřednictvím povrchních hodnocení, nýbrž poukazováním na typické společenské jevy a události převážně prostřednictvím krátkých dialogů. V doporučované knize si lze přečíst příběh člověka, který má díky studiím před sebou vyhlídky na dobrou budoucnost, avšak nechá se zmanipulovat pro politické myšlenky, kterým věří natolik, že se studijní cesty dobrovolně vzdá a dále jedná v souladu s myšlenkami, pro něž se nechal "ochočit". Čas ubíhá, člověk zraje, a pak může dojít i k vystřízlivění a i myšlenkám na to, že jednou může být vyhlášen konec absurditám. Bez ohledu na to, zda člověk uvěří absurditám a nechá si jimi podmanit, vždy dojde dříve či později k posledním okamžikům, a ačkoliv se jedná o choulostivé a smutné téma oceňuji autory, kteří mají odvahu toto téma otevírat. V této knize je psané o těchto okamžicích velice poeticky: "Chápal jsem tu vteřinu, kdy přesně víš, že zrovna teď přijde ten okamžik, kterého ses vždycky bál, kdy náhle pochopíš, že všechny možnosti být tím, kým jsi vlastně být chtěl, jsou pryč a v nenávratnu, a že ostatní si budou pamatovat jen to, kým jsi byl."