Rozhodl jsem se napsat malé zamyšlení nad tím, zda-li je kategorie dnešních mladých do třiceti let svobodnější či méně svobodná, než předchozí generace.

Dnešní třicetiletí si pamatuji dobu komunismu jen z raných školních let, dnešní dvacetiletí se narodili v prvním roce tzv. demokracie. Dnešní studenti mají bezesporu výhodu v tom, že mohou studovat v zahraničí, ať ve formě veškerého studia v zahraničí či ve formě dočasného studia v zahraničí prostřednictvím různých výměnných pobytů. O tomhle se většině lidí vyrůstajícím v času komunismu ani nesnilo, a tak mohou mladým závidět a říkat si, jak se ti mladí dnes mají, jaké mají možnosti, ale otázka zní, zda-li veškeré "vymoženosti" opravdu mladým prospívají či činí-li z nich otroky. Možnost studia v zahraničí považuji za výbornou záležitost a těmi "vymoženostmi" myslím něco jiného.

Dnes je nezbytný počítač a připojení k internetu. Bez počítače a připojení k internetu dnes nelze studovat ani se přihlásit na školu a bez počítače dnes také ve většině případů není možné ani pracovat. Nejsem žádný internetobijec a vážím si toho, že zatím mohu prostřednictvím blogu svobodně publikovat a taky za možnost dohledat si zprávy, o kterých mainstreamová média úmyslně zarytě mlčí. Ovšem internet může vedle pomoci lidem činit z lidí otroky. Zotročování lidí pomocí internetu se daří hlavně přes sociální sítě a počítačové hry. Internet navíc omezuje soukromí lidí. Každý musí být velice ostražitý během každé chvíle, jelikož si někteří lidé v nestřežené chvíli mohou svou "oběť"  ve slabé chvilce zaznamenat na mobilní telefon, video, kameru, a pak už není problém zveřejnit to na youtube či to proti své oběti v jisté zlomové chvíli zveřejnit za účelem poškodit jí. Na internetu pak lze dnes vyhledat téměř kohokoliv i s fotografií. 

Mobilní telefony pak taky mnohé zotročují, mají-li je zapnuty nepřetržitě 24 hodin. Člověk stále dostupný a přístupný, není člověkem svobodným.

Dnes lze neustále slýchat názory na to, jak se společnost zhoršuje, roste agresivita, kriminalita, drzost, klesá morálka, naděje, perspektiva. Občas slýcháme, že už žijeme v anarchii, když si každý může cokoliv dovolit. Pozitivem každé totality je pořádek. Nikdy není ve městech a státech větší pořádek a čistota, než v době pod nadvládou diktátu. Růst nepořádku a kriminality je vlastně jakousi daní za život v tzv. demokratických státech. Mnoho lidí se pak, ale v rámci touhy po své vyšší bezpečnosti chce svobody vzdát a již staré přísloví říká, že kdo se v rámci své bezpečnosti vzdává svobody, je po právu otrokem. Je zajímavé, že mnoho lidí volá po tom, že společnost je třeba reformovat, jelikož neoliberalistické pojetí světa je již přežitkem. Souhlasím s tím, že teze neoliberalismu nesou největší podíl na hospodářské krizi roku 2008, a že právě neoliberalismus bude hlavní příčinou tzv. dvojitého W. Souhlasím s tím, že společnost potřebuje silnou metamorfózu a to především hodnot. Společnost by se měla vzdát lhostejnosti, bezohlednosti, sobectví a chamtivosti a měla by mířit více ke vstřícnosti, solidaritě a altruismu. Takovou přeměnu společnosti bych hodnotil pozitivně. Velmi negativně bych však hodnotil, pokud by se společnost přeměnila tak, že by každý lidský jednotlivec musel být očipován. Plánované povinné čipování lidí by bylo nejmodernější a nejdokonalejší diktaturou za celé období existence života na planetě Zemi, pokud by se ho podařilo prosadit. Paradoxem je, že mnoho lidí by si ani nevšimlo, že žije v diktatuře, jelikož čip jim bude připadat děsně cool a in a nedivil bych se masivním reklamám typu: "Nechte se čipovat, kdo nemá čip, jako by nebyl...", "nechte se čipovat, jen tak budete nepřetržitě vědět, kde se vaši přátelé momentálně nachází" v době před schválením povinného čipu pro každého.

Stále více míst je dnes monitorováno a do určité míry to lze hodnotit pozitivně, ale zároveň si je třeba uvědomit i vznikající negativa.

Domnívám se, že pod vlivem moderní techniky a moderních technologií se dnes lidé opravdu stávají daleko méně svobodnými a daleko méně sdílnými. Je sice skvělé, že můžeme s někým z druhého konce světa chatovat či skypovat v reálném čase, ale měli bychom také mít odvahu se ptát, zda se nenecháváme moderními technologiemi a moderní technikou příliš zotročovat, a zda ta nad námi nevládnou. Docházím tedy k závěru, že generace dnešních mladých do třiceti let je v některých aspektech skutečně méně svobodná, než generace předchozí.

A co vy? Souhlasíte se mnou nebo máte jiný pohled?