Původně jsem chtěla konečně napsat něco o památkách, vzhledem k tomu, že mi mé výletování neustále kazí počasí, podělím se o svou 3 denní pracovní náplň.

Miulý týden přišel do kanclu balík jak kráva. Když ho Lucka s Robim rozdělali, objevili přes 100 českých DVD. Vzhledem k tomu, že mám tablet a DVD si můžu tak leda točit na prstu, mě tato skutečnost nechala víc než chladnou... i když některé ty filmy by za shlédnutí stály. V pondělí ovšem přišla Flóra s tím, jestli bychom s Luckou garfičkou nemohly DVD zařadit k ostatním a připsat do seznamu. Tak jasně že bychom mohly. Všichni stále řeší výroční zprávu a program na další měsíce, takže stejně nemáme do čeho píchnout. Jakožto akční stážistka jsme se zeptala na systém, který tu v tom mají. Neměli. Samozřejmě, že by pro nás bylo jednodušší to neřešit a prostě to načíslovat a zapsat tak, jak nám to přijde pod ruku, ale to bych nebyla já, abych si to neudělala těžší... Tak jak si to rozdělíme? Podle roku? Podle žánru? Názvu? Režiséra? A nezkombinujeme to všechno dohromady??? 

Nkonec jsme vytvořily jen 4 kategorie: pro dospělé, děti a mládež, dokumenty, seriály a osatní. Číslování bude vždy začínající písmeno a pořadové číslo a jak budou filmy třeba časem přibývat nebude těžké je zařadit. A aby to nebyla úplná nuda dáme filmy od konkrétního režiséra k sobě, když už nepojedeme podle abecedy. V seznamu bude uveden název, rejža, rok, jazyk, titulky - pokud budou, věkové omezení a počet DVD a nazdar. Roztřídit filmy do katgorií celkem šlo. Pěkně jsme se ale zadrbaly na třídění podle režisérů. Jasně, bylo by možná jednodušší vše naházet do excelu a pak to vyfiltrovat, ale kdo by se v tom znova přehraboval... Víte třeba, kdo natočil Můj vysvlečenej deník?

Po nahromádkování jsme to začaly sázet do excelu, práce na celý den a ve středu se mohlo začít číslovat. K tomu jsme dostaly něco, co nevím jak se jmenuje a možná tak moji rodiče to znají. V životě jsem tu věc neviděla, řekněme štítkovač. Já osobně tomu říkám vyrážečka. Na kolečku si natočíte, jaký znak chete vyrazit, cvaknete natočíte další, cvaknete a tak pořád dokola, a až to máte celý, tak to ucvaknete, děsná zábava.... Větší sranda to byla lepit na obaly DVD. Taková ta folijka, co je zezadu štítku, se totiž vždycky zkroutila a přichytla se na cokoli a kdo ví, jaké to je se zbavovat polystyrenových kuliček, si dokáže představit, jak jsem zachvíli vypadala... všude samá folie!

Aby byla filmotéka téměř dokonalá, rozhodly jsme se navíc upravit i všechny obaly. Papírové z novinových edic jsme roztříhávaly a aranžovaly do prázdných pouzder, kde chyběl obal úplně, tam jsme ho vytiskly, dokonalost sama. Ovšem do chvíle než obaly došly. Aby se nemusely kupovat, cinkla Panka vedle na velvyslanectví, jestli nemají nějaká nepotřebná DVD, či jen obaly. Měli. Tak jsme tam pro ně vlítly, doslova. Ač jsme v jedné budově, vchod k nám je zamčený a my z Českého centra to musíme obíhat venkem. Inteligentní, velice, ještěže zrovna nepršelo. Naše velvyslanectví je celkem pěkné, nejvíc se mi ale líbil bar před kinosálem, jinak taková upravená klasika, ale zpět k DVD. Ukořistily jsme jich dobrých 30. Bohužel většinu se šířkou 7mm, což znamenalo ostřihování štítků a tedy ještě větší nepořádek. Stejně nám pořád 10 obalů chybí, ale ty už se dokoupí nebo někde vyprosí. 

Po 3 dnech práce máme k dispozici krásný seznam s 221 tituly a 300 DVD. Teď jen doufám, že nikdo nepošle žádné knížky, to bych tu stážovala pěkně dlouho...