M I L Í Ř

23. 04 2025 | 08.48

K VÝROBĚ DŘEVĚNÉHO/UHLÍ/JDU TO PŘIDA T JAKO KL SLOVO.

LLLSSS/Milíř je už od starověku používané zařízení pro výrobu dřevěného uhlí. Zajišťuje pomalé hoření za minimálního přístupu vzduchu, ale při relativně vysoké teplotě, přičemž uvnitř milíře dochází ke karbonizacidřeva./

SSS/

Princip a technologie

Navršené dřevo před zakrytím hlínou (kolem r. 1890)

Milíř je velkou hranicí dřeva, která je zvenku utěsněna hlínou. V hliněném obalu je na počátku několik otvorů, aby do milíře mohl vnikat vzduch při jeho rozhořívání. Poté jsou otvory utěsněny a přísun vzduchu je regulován na velmi nízké úrovni. Milíř poté několik desítek hodin doutná za minimálního přístupu vzduchu a uvnitř probíhá za vysoké teploty karbonizace dřeva. Pak se nechá milíř vychladnout a po jeho zbourání se může vzniklé uhlí vyjmout. Ze 100 kg dřeva se získá přibližně 20 kg dřevěného uhlí./SSS

/

V Evropě se používaly dva základní druhy milířů

  • Ležatý milíř – V Česku se prakticky nepoužíval. Jsou v něm dřevěné klády, dlouhé 3–6 m, naskládány horizontálně na podvalech do celkové výšky asi 2m. Milíř má šířku danou délkou klád a je dlouhý 10–20 m. Celkový obsah milíře se pohybuje mezi 50-500 plnometrů dřeva. Byl používán především v severní Evropě, hodí se pro zpracování měkkého dřeva.
  • Stojatý milíř – Uprostřed je postavena silná tyč nebo svazek tyčí ("král"), výšky cca 3 m. Kolem je postavena podlaha o průměru několika metrů. Těsně kolem krále je navršeno klestí a jiný snadno hořlavý materiál. Pak následují vrstvy silných, na výšku postavených kusů dřeva, opřené o krále a pak o sebe. Tak vznikne plochá hromada. Ta je zakryta vrstvou chvojí, na které pak spočívá nejsvrchnější vrstva vlhké těsnicí směsi hlíny, popela a mouru./_Z LOGIKY VĚCO BY MĚL _BÝT MILÍŘ CO NEJVĚTŠÍ, ABY DOCHÁZELO K CO NEJMENŠÍMU ZTRÁTĚ TEPLA

KLIK

POKUD MÁTE PLECHOVOU KRABIČKU NEBO KRABICI, TAK MŮŽETE VYRÁBĚT DŘEVĚNÉ UHLÍ V MALÉ. PROSTĚ DO PLECHOVÉ KRABICE NEBO DO HRNCE S POKLIČKOU / POL ICÍ

NASKLÁDÁTE DŘEVO

A DÁTE PLECHOVOU NÁDOBU S VÍKEM DO PROSTŘEDKA OHNIŠTĚ, PAK NASKLÁDÁE DŘEVO VŠUDE KOLEM A NORMÁLNĚ DĚLÁTE TÁBORÁK. DŘEVO CO BUDE VNĚ ZHOŘÍ NA POPEL ALE BUDE ZAJIŠTOVAT TOLIK POTŘEBNÉ TEPLO. A DŘEVO CO BUDE ZAVŘENÉ V PLECHOVÉ KRABICI_SE PROMĚNÍ NA DŘEVĚNÉ UHLÍ. PŘÍČEMŽ UVNITŘ KOVOVÉ KRABICE MŮŽE VZNIKAT PŘETLAK, TAKŽE SE VÍKO BUDE OBČAS NADZVEDÁVAT, S TÍM JE POTŘEBA POČÍTAT, POKUD BY TO MĚL BÝT PROBLÉM, TAK JE TŘEBA UDĚLAT DÍRKU V NÁDOBĚ NEBO VÍKU, ALE EXTRA MALOU DÍRKU, TAKŽE MNOŽSTVÍ NEŽÁCOUCÍHO KYSLÍKU, CO SE DOSTANE DOVNITŘ BUDE MALÉ A ZANEDBATELNÉ, ALE MOŽNÁ ŽE TO BUDE DOBŘŘE FUNGOVAT I S NADZVEDÁVACÍ POKLICÍ.