Na žádost jednoho návštěvníka vám předkládám krátký článek o sebeobraně. Nenajdete tady žádné údery ani chvaty, tím mám v úmyslu zabývat se později - totiž rozebrat základy sebeobranného systému Krav Maga a seznámit vás s tím, jak se bránit proti všem nejčastějším zbraním a předmětům, které mají různí pobudové ve svém arzenálu.

V tomhle článku se ale dozvíte, jak se vyhnout napadení a když už k němu dojde, jak všelijak to můžete vyřešit pokud možno bez nejmenší úhony na vašem zdraví i majetku a to bez toho, abyste nějaké chvaty museli umět.

Prevence:

• Pokud možno nechoďte po setmění, na opuštěná a nepřehledná (zříceniny, opuštěné domy) místa sami. To se lehko řekne, ne vždy ale najdete parťáka, který by vás všude opatroval.
• Když se oblékáte, přemýšlejte. Množství dívek má utkvělou představu, že v sukni délky širšího pásku a tričku co má střih vlastně jako vrchní díl plavek vypadají ohromně sexy. Ve skutečnosti vypadají lacině, říká na to většina kluků. Když se ptali pachatelů znásilnění, proč si vybrali zrovna tu danou ženu a ne jinou, velmi často uváděli, že z ní prostě měli pocit, že si to můžou dovolit, že si o to svým oblečením vlastně koledovala. Opravdu, v zájmu vlastní bezpečnosti si, milé dámy, berte radši sukni aspoň po kolena, tričko nejméně s krátkým rukávem, výstřih ne víc než tak 10 cm od krku a bříško radši schovat. Kromě toho si určitě nechcete ani přivodit zánět ledvin nebo močového měchýře, ne? Nedoporučuju ani podpatky, v těch se špatně běhá už tak, natož pak když je útočník v lepší kondici než vy, jaké šance na útěk máte?
• Nechoďte u kraje ulice. Pokud je tichá a dobře byste slyšeli případné přijíždějící auto, klidně jděte i prostředkem. Pachatelé totiž často využívají momentu překvapení a praští vás někde ze zálohy, protože na vás ze svého úkrytu dosáhnou. Když půjdete středem, musejí se k vám nejprve přiblížit, vy je včas uvidíte a i během těch pár vteřin se můžete na útok připravit. A kromě toho na podvědomí pachatele působíte jako sebevědomá osoba.
• Dávejte pozor. Je to těžké, ale snažte se nepřemýšlet nad zážitky z právě uplynulé akce a rozhlížejte se, soustřeďte se i na to nejmenší, co vidíte nebo slyšíte.
• Pepřový sprej. Jestli se takhle v noci promenujete častěji, třeba i proto, že máte v zaměstnání noční směny, není vůbec od věci koupit si pepřák. Zas tak drahé to není - a zdraví se zaplatit nedá. Nesmíte ho ovšem nosit zahrabaný kdesi v hloubi batohu nebo kabelky; mějte ho v kapse a držte ho v ruce, jinak ho ani nestihnete použít.
• Proste svého strážného anděla. To myslím zcela vážně; stačí racionální úsudek: v Brně je podchod zvaný Myší díra. Průchod ve dne nic moc a za tmy vysloveně risk. Před nějakými dvaceti lety tamtudy v noci procházela jistá starší paní. Přirozeně měla strach, tak žádala svého anděla strážného, aby na ni dal pozor. Jí se nic nestalo, ale tu samou noc tam dvojice nějakých poflakovačů přepadla a obrala jiného člověka, který tam procházel hned po ní. Paní pak do protokolu jako svědek uvedla, že tam v tu dobu skutečně sama procházela. Když se policie lupičů vyptávala, proč přepadli právě toho muže a ne paní, shodně vypověděli, že nechtěli riskovat, protože s ní šel takový vysoký, statný, svalnatý mladík. Policisté paní znovu předvolali a ptali se, proč jim neřekla o tom namakaném chlápkovi, co s ní šel?? Ta potvrdila, že tamtudy procházela sama, jen že žádala svého anděla o ochranu. (Pachatelé NEBYLI pod vlivem žádných omamných ani psychotropních látek.) To není jediný případ svého druhu, takže nadpřirozeno evidentně existuje, ať chcete nebo ne.
• Nedovolte nikomu, aby procházel těsně kolem vás. Radši uhněte. Ona je to totiž docela dobrá finta, jít kolem někoho, dělat jakože nic, a až projde, rychle se otočit a vzít ho zezadu.
• Nemějte peníze v peněžence. Jestli jste z nějakého důvodu nuceni nést větší obnos nějakým rizikovým místem, nedávejte si ho do peněženky, stejně tak z ní vyndejte doklady a nechte tam jen pár drobných. Kdyby se vám nepodařilo utéct nebo se ubránit, zloděj vám sebere akorát tak prázdnou peněženku (leda by vás prošacoval, jsou to ale amatéři a ti to naštěstí nedělají, mají taky strach a spíš se zdejchnou, když mají co chtěli), peníze vám zůstanou a taky nebudete muset vyřizovat nové doklady (zvlášť nepěkné by bylo, kdyby vám třeba dva dny před dovolenou v Tunisu ukradli pas. To byste pak nemohli vycestovat.)

Strategie:

• Když vás přepadne muž, přestože má sílu, je to poměrně jednoduché: pořádně ho kopněte do rozkroku. Jestli vás drží zezadu, normálně ho rukou prašťte nebo pořádně zmáčněte na témže místě. To ho zaručeně odradí. Co poradit, kdyby na vás přišla holka? To je teda malá pravděpodobnost, ale kdyby, tak jí prostě dejte jednu pěstí do brady nebo do čela a než se vzpamatuje, vemte roha. Co dělat, když před vámi útočník šermuje nějakou zbraní, se dozvíte později, jak je řečeno na začátku článku.
• Jestli se vám první bod nepovedl nebo ho nemůžete provést, protože k útočníkovi stojíte zády, křičte. Ne proto, aby vám někdo přišel na pomoc, na to je dneska - bohužel - většina lidí příliš lhostejná a zbabělá, ale proto, že se vám pachatel nejspíš bude snažit zacpat ústa. Tím pádem vaše dvě ruce on musí držet jednou, a pro vás je tedy snazší se vyprostit.
• Neváhejte použít jako zbraň jakýkoli dosažitelný předmět. Dostat po hlavě klíčema nebo starou konzervou, co seberete někde na zemi, ani jedno se útočníkovi moc líbit nebude.
• Jestli se vám sebeobrana moc nepovedla, pachatel se zvetil a teď za vámi běží, tak za prvé rychle utíkejte, za druhé vyťukejte 158 a ohlaste co se děje, to můžete stihnout do nějakých deseti, patnácti vteřin, než vás útočník dožene. I kdybyste neudali místo, kde se nacházíte, policie vás podle signálu mobilního telefonu bez problémů zaměří. A za třetí, snažte se útočníkovi někde ztratit; zahýbejte z ulice do ulice, většinou mu nestojí za to vydat tolik námahy a najde si snadnější oběť. Nebo se někde schovte, ideálně poté, co zahnete za roh, aby neviděl, do kterého úkrytu se soukáte; můžete vlézt do chodby v paneláku (ale abyste tam nepotkali jiné pobudy), nebo když vám opravdu jde o život, neváhejte se schovat kamkoli, i tam, kam byste jinak v životě nevlezli, v takové chvíli se, ačkoli se to teď může zdát komické, hodí například i neorganizovaná skupina kontejnerů nebo popelnic.
• Dobrým trikem je vběhnout do zahrady nějakého rodinného domu (ideálně ještě když se v jednom z oken svítí). První (a jediné), co útočníka napadne, je, že tam bydlíte, a pochybuju, že vás tam mezi záhony půjde hledat. Pak si ale určitě zavolejte odvoz, klidně i policejní; potkat ho podruhé po cestě domů, to už by vám nejspíš jen tak neprošlo.
• Kdyby přece jen nic nezabralo, a pachatel vás chtěl znásilnit (ovšem ještě se vám velmi pravděpodobně může podařit ho kopnout tak, že na to dlouho nezapomene), zkuste mu vnutit myšlenku, že máte nějakou pohlavně přenosnou chorobu (to by nezabralo leda v případě, že ji sám má a VÍ O TOM, a takových naštěstí zase tak moc není). Když mu klidným hlasem dvakrát třikrát zopakujete, že máte AIDS, on ho bude mít taky a nedá se z toho vyléčit, pravděpodobně si to ještě dvakrát rozmyslí.

Na závěr chci ještě říct, že lepší fyzička = větší šance, že se ubráníte nebo utečete, pak že když se něco takového stane (a opravdu vám to nepřeju), tak se snažte zachovat chladnou hlavu, věřte si a zároveň na něj zuřte - zvedne se vám adrenalin a podáte větší výkon (ať už pěstmi nebo nohama při útěku), a jako poslední: tohle je minimum. Pokud máte možnost, přihlaste se i do kurzu sebeobrany. Přesto vás i tahle troška může zachránit, ale na to nestačí si článek jednou přečíst. Většina lidí v takové situaci panikaří a zapomenou skoro všechno, co se kdy naučili. Proto jestli chcete, aby vám to k něčemu bylo, musíte si to zažít, dokud všechny postupy nebudete dokonale znát a nestane se z toho reflex, instinkt, který neztratíte ani ve chvíli, kdy budete v šoku.