18. 01 2010 | 20.46
Život po smrti
94.kapitola
,, Máš už nějaké schopnosti, Michaeli? " zeptal se mě a já si nebyl jistý, zda mu rozumím. Hlava mi třeštila a tak mi to moc nemyslela. ,, Schopnosti? "zopakoval jsem po něm a čekal na vysvětlení. ,, Ano, schopnosti. " usmál se ,, něco, co si jako obyčejný člověk nedokázal. Třeba první schopnost získáš hned po tom, co se staneš andělem. Víš jaká to je? " Byl jsem unavený, ale George dokázal svým vyprávěním zaujmout mou pozornost. Hltal jsem každé jeho slovo. ,, No .. " zamyslel jsem se. ,, První věc, kterou umíme když se staneme andělem, je přenášení. " Byl jsem spokojený sám se sebou, že jsem mu dokázal rozumně odpovědět. George pokýval hlavou. ,, Přesně tak, schopnost přenášet se pomocí myšlenky umí andělé hned od začátku. A časem se k této schopnosti přidávají ještě další. Například schopnost čtení myšlenek, hýbání předměty při pomyšlení na ně, vnímání pocitů druhých .. " ,, O tom vím. " skočil jsem mu do řeči a on se jen pousmál a pokračoval dál. ,, přeměňování a ojediněle se u někoho vyskytne větší moc a tou je ovládání počasí. Andělé o ni většinou ale nestojí, protože je velmi nebezpečná a je těžké ji ovládnout, nebo nad ní získat alespoň malou kontrolu. Ty ostatní schopnosti se u každého projeví v jiném pořadí a v jiný okamžik. A i u nich trvá, než se je naučíš pořádně používat. Já už ovládám schopnost přeměňování a hned ti to předvedu. "
S vypětím všech sil jsem se soustředil na to, co říká a dalo mi to dost zabrat, protože to byla spousta informací. Ale moc zajímavých. A já to pochopil. Byl jsem tím úplně fascinován. Je úžasné, co všechno časem dokážeme. Ale ze všeho nejvíc jsem byl teď zvědavý, jak mě promění. ,, Takže .. teď mi dáš jinou podobu a lidé dole mě uvidí? " Docela jsem obdivoval, jakou trpělivost se mnou má. ,, Ano, změním ti podobu. Změním jí i sobě a pak hned vyrazíme. "
Pokýval jsem hlavou, ale zajímala mě ještě další věc. ,, A jak to uděláš? Máš na to nějaké zaklínadlo, nebo jak? " Geroge se rozesmál. ,, Kdepak Michaeli, žádné zaklínadlo. Nejsem kouzelník. Andělé vše ovládají svou myslí a srdcem. V tom je jejich síla. Proto jsou andělé anděly. Pro jejich velké a ušlechtilé srdce a pro bystrou mysl. "
Páni, ten teda umí mluvit. Nemohl jsem se od jeho vyprávění odtrhnout.
,, Dobře, Michaeli, připraven? "Horlivě jsem zakýval hlavou, že ano a čekal, co se bude dít. Jak to bude probíhat? Ucítím něco?
George zavřel oči a vypadalo to, že se hodně soustředí. Ani nevím proč, zavřel jsem je taky.
,, Michaeli? Otevři oči. " promluvil na mě a já se díval na cizího člověka. Chvíli mi nedocházelo, že je to vlastně George. Pak jsem údivem otevřel pusu a George se zazubil. ,, To je co? A co ty? Chceš se vidět? "
Chtěl jsem. Měl jsem trošku obavy z toho, co uvidím, ale když mě George dovedl před zrcadlo, jen jsem překvapením vypískl ,, No teda! " ze zrcadla se na mě díval úplně někdo jiný. George se pochechtával a pak dělal, že mě představuje odrazu v zrcadle. ,, Michaeli .. seznam se, tohle je Josh Grisham. " Byla to legrace.
Najednou jsem byl o pár čísel vyšší, o pár kilo těžší s modrýma očima a krátkými hnědými vlasy. Věk jsem odhadoval tak na třicet. Z mé původní podoby nezůstalo nic, kromě bolestivě zlámané ruky a pocitu, že se brzy složím, když si nebudu moc sednout.
Otočil jsem se na George s očekáváním, co dál. On mě chytil kolem ramen. ,, Teď se přeneseme dolů, vezmu tě tam já, ty radši nic nedělej, už tak sotva stojíš. Nezapomeň, že teď je tvé jméno Josh Grisham. " Pokýval jsem hlavou a zopakoval ,, Josh Grisham. " George přikývl. ,, Dobře. Já budu tvůj bratr James. Tak vyrazíme. "
Pevně mě chytil a přenesli jsme se dolů.