Já, dcera muzikanta.. 11

24. 07 2020 | 12.59
,,Ne, já netancuju…´´ šprajcnul se a nedostali byste ho z gauče ani neverem. Reklama ,,Tak ty…´´přeorientovala sem se na Toma, kterej se nenechal dlouho přemlouvat. I když se mu ze začátku moc nechtělo. ,,Dobře ty…´´ chválila sem ho, jakej je to dobrej tanečník. ,,Nápodobně…´´ oplatil mi úsměv. ,,Hele nechte toho a poďte se semnou bavit, vypadáte jako byste se chtěli na místě vojet….´´ prsknul Bill, kterej se sám u stolu evidentně nudil. ,,Pojedem na hotel ne? Začínám bejt opilej a nechci aby mi zejtra bylo blbě…´´ řekl Bill, ale já s Tomem sme protestovali. Dobře sme se bavili a chtěli sme pokračovat, ale Bill byl neoblomnej. Njn někdo musí bejt zodpovědnej. Tak sme se teda sbalili a jeli sme. Na chodbě sme se rozdělili a šli sme každej do svýho pokoje. Jenže já sem se strašně nudila a chtěla sem se opít krapet víc, tak sem zamířila do hotelovýho baru, kterej byl otevřenej celou noc. Nebyla sem sama, kdo měl stejnej úmysl, takže když sem tam dorazila, viděla sem Toma jak sedí u baru a popíjí. ,,Co ty tady??´´ sedla sem si vedle něj. ,,Nechce se mi spát…´´ odpověděl s úsměvem. ,,Vítej v klubu…´´ úsměv sem mu oplatila. ,,Co si dáš…Zvu tě…´´´´ řekl Tom a mávnul na číšníka… ,,Nějakej likér…´´ řekla sem a vybírala sem z pití, co sem viěla na poličce za barem. ,,Najelte slečně mandlovej krém…´´ řekl a číšník mi tu mňamku během chvilky donesl. Z jednoho drinku byl nakonec nezpočet a náš smích musel bejt slyšet po celým hotelu. ,,A jak ste to vyřešili???´´ ptala sem se, když mi Tom vyprávěl jak před jedním koncertem všichni snědli nějakou špatnou pizzu a dostali akutní průjem. ,,No nijak, koncert už nešel odložit, takže sme s tím museli hrát, ale dávali sme častý pauzy. Jako o nás tak nějak nešlo, ale na Billovým zpěvu to bylo znát…´´ Tom se při vzpomínce na danou událost rozchechtal. ,,Hele David je vždycky tak starostlivej a přísnej??´´ změnil najednou téma na mýho tátu. ,,Nebejval…Ale jak se naši rozvedli a táta mě dostal do péče, tak se o mě začal víc starat a asi na něj přišel strach, že mi někdo ublíží. Víš naši spolu nevycházeli už delší dobu a na mě to mělo docela velkej vliv, protože sem nechtěla poslouchat jejich hádky, tak sem utíkala z domu a tak… to je jedno, nebudem to řešit…´´ mávla sem nad tím rukou. ,,Už bysme měli jít…´´ řekla sem, abych prolomila ticho a hlavně, když sem zjistila, že už sou 3 ráno. ,,Tak jo…´´ usmál se, zatáhnul účet a šli sme směr pokoj. Teda šli…spíš sme se kymáceli a budili sme všechny hosty. Zalezli sme do výtahu a zmáčkli sme všechni čísla, než sme trefili pětku. Ale mezi třetím a čtvrtým patrem se výtah zastavil. ,,Co je??´´ nechápala sem, proč nejedem. ,,Uvízli sme…´´ rozchechtal se Tom, ale smích ho brzo přešel, když viděl můj výraz. ,,Kecáš…´´ vykulila sem oči zděšením. ,,Co je, snad se nebojíš??´´ utahoval si ze mě. ,,Twl, viděla sem takových filmů, kde lidi umřeli ve výtahu…Jasně že mám strach…´´ prskla sem vyděšením, ale Toma to ještě víc pobavilo. ,,Neboj se, tady když zámčkneš tenhle zvonek, tak to obsluha rozhejbe…´´ ukázal Tom na tlačítko po kterým sem se hned natahoval, ale chytil mě za ruku. ,,Ještě ne…´´ řekl a šel ke mně blíž.