Není to tak dlouho co sem seděla v pokoji a v hlavě sem si dávala dohromady něco úplně novýho,co ještě nikdo nepsal a nakonec z toho vznikl Osudovej turnaj.Nepřišlo mi to jako nějaký veledílo bo tak něco,ale několik nejmenovaných osob mi od zveřejnění posledního dílu pořád psalo maily a prosilo o pokračovaní....Neska sem konečně našla chvilku pro sebe,když byl klid a nikdo po mě nic nechtěla a konečně sem se k tomu pokračování dostala...Tak tady je první díl...Papa vaše Sisi Reklama OSUDOVÝ TURNAJ 2 1.díl ,,Neeeeeeeee….´´řvala sem po tom,co mě milovanej Tomík vykopal z postele upe nehorázným způsobem.,,Ale jo puso,vstávat,bo tě Michal přijde vzbudit jiným způsobem…´´vyhrožoval Tom.No při představě že na mě spadne 70 kilovej kolos sem se radši dobrovolně zvedla. ,,Heh Tome zbyde tam na mě něco?´´ptala sem se svýho zlatíčka,když se při snídani cpal jak nevim co.,,Mládeži na zejtra je plánovanej odjezd do Německa….´´volal Michal z obýváku. Je to přesně rok co sme se s Tomem seznámili,za trochu,jak bych to řekla,nevšedních okolností.(KDO ČETL PRVNÍ ŘADU VÍ,ŽE TO BYLO MISTROVSTVÍ SVĚTA JUNIORŮ A KARATE)Vim že se během toho roku stalo strašně moc věcí ale sem ráda že se staly.Kdo ví co by bylo,kdyby Tom neměl tolik úsilí a nedokázal mě přesvědčit…Kdo ví co by bylo kdybych tenkrát nešla na ten trénink a byla bych úplně jinde,když se to stalo.nebejt Toma a Michala tak sem teď nemusela sedět tady v kuchyni s nima. ,,Z vás dvou tam udou mít fakt radost….´´culil se Michal a měl co dělat aby se vyhnul náletu Nesquiku. ,,Tak vy dva my letíme,takže ve tři v tělocvičně…´´řekla Sára a už táhla Michala kamsi dopryč.,,Heh stejně budu lepší….´´začal provokovat Tom.,,Ha tak to bych se aji hádala…´´řekla sem a z legrace do něj šťouchla….,,No neim neim….´´zašklebil se Tom.,,Nejdem do bazénu??..´´navrhovala sem,protože mi přišlo nesmy¨slný dohadovat se o tom,kdo je lepší,když vim že lepší sem já….. ,,No jasně…´´řekl Tom,vzal mě do náruče a rozběh se se mnou na zahradu.,,Pusť mě,páč jestli mě tam hodíš tak si u mě skončil…´´vyhrožovala sem.,,Ale…Na to mě máš až moc ráda…´´šklebil se Tom,protože věděl že má pravdu.,Ne Tomí prosím ne…Aaaaaaaaaaaaaaaa´´válela sem se v šíleně ledový vodě a dívala sem se na nemohoucího Toma,kterej se skácel smíchy na trávník,ale neviděl tu hadici,ze který se najednou valily proudy vody,no najednou…Já se nedivim,když sem čistě náhodou otočila takovým zajímavým kouhoutkem,ale to Tom nemusí vědět.,,ty potvoro….AAAA…´´zařval Tom a hupsnul za mnou do bazénu. ,,jako malý děti…´´křičela máma z okna,páč jí probudil náš řev.Když si vzpomenu na to,jak před rokem vyváděla,když sme přijeli z toho mistráku a Michal se náhodně prokecnul…Jaj teď si Toma nemůže vynachválit.To posloucháme,jak je milej a vychovanej,heh,ale jenom před ní….=) ,,no to je dost,kde se flákáte???´´ptal se Michal,páč sme si spletli hodiny (naše častá výmluva,protože kdyby sme řekli že sme prohlíželi peřiny ze spoda,asi by to nebylo to pravý) a přišli sme místo ve tři o půl pátý…,,Sme to nestihli no…´´bránil nás Tom a já nasadila nevinnej úsměv s tím,že nám to Michal sežere….,,no jasně…Padejte se oba převlíknout a hejbněte zadkem.´´zařval Michal až sem vylítla z kůže.,,Tak hele bráško to že seš staršní neznamená že po mě budeš ječet.Hele laskavě se uklidni.Já vim že seš nervní atd,ale na mě a na Tomovi si zlost vylejvat nebudeš.Já ti taky můžu tady s tím praštit a chtěla bych vidět jak za mě scháníš náhradu….takže bejt tebou držim hubu…´´vyjela sem po něm,protože ty jeho věčný nálady už mi taky lezly krkem.,,Sisi stůj,promiň to sem nechtěl…´´omlouval se Michal.Já se na něj nevydržim dlouho zlobit,tak sem mu poslala vzdušnou pusu a šla se hodit do bílýho a Tom hned cupital za mnou. ,,Tak lidi konec pro dnešek…Ale ne pro tebe Sisi ty si tady ještě půl hodinku odklikuješ….´´řekl Michal a já myslela že ho zaškrtim.,,Co??Proč já???´´protestovala sem.,,Protože si celej trénink prokecala….´´njn to je krutá realita.Letos je to takový jiný.Vim že mě tam nečeká nic novýho a už tolik o ten titul nestojim.Mám Toma a to mi stačí.Teda jediný čeho se bojim že se Tom rozhodne zůstat v Německu.No co,nebránila bych mu,ale vim že by to strašně bolelo. Všichni už odešli domů,ale Tom,Michal a Sára tam zůstali.Tentokrát jede i Sára,jako ošetřovatelka a pomocná trenérka.Nevim jestli sem to už říkala,ale Sára čeká mimiiiii teda vim to zatím jenom já…...Když sem konečně měla odklikováno,šla sem se převlíct a valili sme si to domů….,,Nic lidi,my dem spát,bo zejtra nevstanem…´´řekl Tom a nes mě v náruči do postele,protože sem mu usla na klíně u televize….