,,Sakra…´´ zavrčela sem, když sem vlezla zpátky do pokoje, ale asi dost nahlas, protože se Tom vzbudil. ,, Co se děje?´´ zeptal se rozespale?? ,,Nic..´´odsekla sem ho a šla sem jen v prostěradle do kuchyně. ,,Ty si na mě naštvaná??´´ ptal se když přišel za mnou. ,,Ale ne, promiň, jen…Trish nás viděla a…´´ ,,Cože??´´ skočil mi do řeči Tom… ,,Byla na balkóně a …Přišla sem o kamarádku..´´zoufale sem sesunula na židli. ,,To nebude tak zlý…Ona to pochopí…´´ uklidňoval mě tím nejblbějším způsobem. ,,Pochopí?? To spíš ty nic nechápeš… Jak dlouho sme spolu proti tobě a Billovi vedli válku a během jednoho večera… Prostě mi to neodpustí…´´ vzdala sem veškerý vysvětlování. ,,Tak si s ní o tom promluv, já myslim že jestli tě má ráda tak ti očitě odpustí. Přece ti nemůže bránit ve tvým osobním životě. A navíc se zas tak moc nestalo ne??´´ usmál se. ,,Jak zas tak moc…Spali sme spolu…To se ti snad zdá jako málo?´´ vyjela sem na něj. ,, To sem neřek ale…Nechme to teď bejt.. Já teď budu muset jít domů.´řekl Tom a šel ke dveří a já za ním. ,,Sejdeme se?´´ ptala sem se ho, když sme stáli venku. ,, No jasně…Co třeba v sedm??´´ navrhoval. ,,Tak jo..u kašny..´´ usmála sem se.Tom se ke mně naklnil, že mi dá pusu a.. ,,Tome Kaulitzi!!!´´ ozvalo se a náma. ,,C to děláš??´´ stál tam vyjevenej Bill. ,,Co??...Co co dělám..´´ nechápal Tom… ,,Pa v 7..´´ řekl a pelášil za Billem. Seděla sem jak přibitá v obýváku a přemejšlela sem nad tím co se stalo… Tom, Trish, Eric… Takhle sem to nechat nemohla. Trochu sem se zkulturnila a pádila sem k Trish… ,,No tááák otevři přece…´´ říkala sem si v duchu, když sem po několikátý zvonila a nikdo neotvíral… ,,Dobrý den..Je Trish doma??´´ ptala sem se její mamky, která mi rozespale přišla otevřít… ,, Je u sebe, běž dál…´´ řekla mi a já sem pádila nahoru. ,,Trish???´´ nervózně sem pootevřela dveře. ,,ty??? Co chceš??´´ řekla ne moc přívětivě. ,,Chci s tebou mluvit…´´ řekla sem a bez pozvání vešla dál, sedla sem si k ní na postel a čekala co se bude dít. ,,Hele to co se stalo..´´ ,, Je od tebe pěkná sviňárna…´´ skočila mi do řeči. ,,Podívej překousla bych to, že Kaulitze necháváš doma přespat, ale to že se s ním pelešíš je trochu moc ne? Kde je ta tvoje nenávist k němu hm? Je to přece strašném debil, ale do postele dobrej co?´´ vyjela na mě. ,, O co ti de?? Prostě se to stalo a už to nevrátim…´´ bránila sem se. ,,Ale očividně toho nelituješ…´´ ušklíbla se. ,,Ne nelituju..´´ řekla sem hrdým tónem. ,,Víš co běž…Běž si za ním když je ti přednější…´´vyhrkli mi slzy, když mi tohle řekla. ,,Ale..´´,,Nech si to svoje ale…Podrazila si mě, a ještě toho nelituješ…Asi nejsi taková za jakou sem tě měla.´´ vstala a otevřela mi dveře.. ,,Naše kamarádství tady zřejmě zakopem…´´ dodala, když sem odcházela. Slzy mi nekontrolovatelně padali, cejtila sem se snad hůř než včera. Kdybych ho nepozvala, kdybych mu nenabídla, že může spát se mnou. Nic z toho by se nestalo. Na druhou stranu necejtim lítost za to že sem to udělala, cejtim spíš vztek na Trish že mi to nepřeje.