23. 07 2020 | 12.48
Ze začátku sem si musela tak trochu zvyknout na to,že Bill obsadí koupelnu třeba na dvě hodiny a nikoho dovnitř nepustí,nebo že sem se kolikrát ráno probudila v prázdný posteli se vzkazem že se vrátěj z koncertu pozdě.
Ale i přes tohle sem tady byla šťastná.Nejenom že sem tady měla kluka,kterej pro mě znamenal všechno,nejlepší kámoše,který bych nevyměnila za nic na světě,ale měla sem tady něco co holce v mým věku strašně chybělo.i když sem si to nechtěla přiznat...Měla sem tady něco jako mámu.Sice ne vlastní,ale Simonne pro mě byla fakt jako máma,dokázala mě podržet když sem to potřebovala a ani netušíte jak se jí za tohle vděčná.
Může se to zdát jako konec povídky...Skončilo to Happy endem tak proč psát dál??Možná proto,že sem si asi přála aby to skončilo takhle,ale bohužel,nebo bohudík??
Bylo to asi měsíc po tom,co sem se ,,přistěhovala´´ k Billovi.Billi sme zrovna všichni u Billa v pokoji a čučeli na telku,když náš oblíbenej pořad přepli na mimořádný zpravodajství.Všichni znuděně zamručeli,včetně mě,ale v tu chvíli sem ještě ani netušila,že se mi během několika následujících,zhroutí všechno.
,,Dovolujeme si vás upozornit,že nezletilá rakušanka Sisi Hirschová,obviněná z vraždy mladého muže byla nalezena na našem území,konkrétně v Magdeburku...´´ještě něco tam kvákali,ale už sem nebyla schopná poslouchat a vnímat.Všichni sme zarytě seděli před televizí a potichu sme si přebírali co sme právě slyšeli.Znamená to další zběsilej útěk??Znova loučení??
,,Do prdele...´´řekla sem téměř neslyšně.,,To bude v klidu..´´ujišťoval nás Tom,ale všichni moc dobře věděli,že tohle jen tak v klidu nebude.
,,Co budeme dělat??´´zazoufal Bill.,,Uteču,půjdu pryč ať z toho ještše nemáte problémy...´´řekla sem rozhodnutě.,,zamítnuto,někdo má jinej návrh??´´zareagoval Tom.,,Co to děláš??´´zastavil mě Gustav,když sem si balila věci a vracel všechno tam,kde to před tím bylo.,,Čím dřív odjedu,tím líp...´´opáčila sem.,,nemůžeme pořád utíka...jednou se tomu musíme postavit,dokážeme že si nic neprovedla..´´přidal se k němu Bill a Tom s Georgem přikyvovali.,,ne...kdo by mi věřil....Zavrhli mě i vlastní rodiče...Bude lepší když půjdu...´´přesvědčovala sem je,ale ani jeden se mnou nesouhlasil.
Od tý doby se ve městě začalo hemžit plno policajtů a všichni věděli že musim co nejdřív zmizet.
,,Sisi já...Já tě nepustim jen tak na ulici...Teď se budeme muset rozloučit,ale přísahám že ne na dlouho.´´Loučili sme se s Billem na francouzským letišti...Ptáte se proč na francouzským??Klukům začínalo turné a prvních pár koncertů bylo ve Francii,tak mě vysadili na letišti,kde mě Bill zařídil let...Ani nevim kam,ale v tu chváli mi to bylo absolutně ukradený.
,,Mám strach...´´šeptala sem Billovi do ucha a tiskla sem ho k sobě.,,Neboj se,nenajdou tě...´´uklidňoval mě Bill.,,Toho se nebojim,mám strach z toho,že už se neuvidíme...´´řekla sem a pár minut na to sem už procházela turniketem a neodvážila sem se otočit...