Radek,Nikča,Filip

 

 

Někdy se stávají věci  které nechcete aby se stali, věci které nemůžete ovlivnit, věci na kterých můžete byt závislí  a věci které nechcete aby někdo zjistil, které chcete uchovat v tajemství,  které nechcete pustit na povrch a ty věci vám můžou změnit celí váš život. A mimochodem,  co budete dělat, když je někdo zjistí? 

 

Radek: 

Proč, kurva Proč? Proč se to tak z kurvylo? Proč tam musel zrovna on přijít? Zrovna když se aspoň jeden z nás rozhoupal. On tam přijde.

Jdeme vedle sebe a jsme zticha. Je toto trapné ticho, kdy nikdo neví co má říct. Jak já to nenávidím.

,,Niki? Měli bychom se v noci někde usídlit. A na tom místě přespat a v okolí si najít něco k jídlu. ´´

Nikča:  ,,Ano, to bychom měli.                       

Na začátku cesty:

Nikča:

Jdeme ještě chvilku, když najednou nám před cestu skočí nějaká srna, nebo co to vlastně bylo. Jak sem to nečekala tak sem couvla a zakopla  o kamínek, no a jak to bývá ve filmech spadla jsem zády na Radka.

Ten se hlasitě zasmál chytil mě za pas a přivinul blíž k sobě a řekl.

Radek: Dávej si větší pozor, ty nemehlo.

Nikča: Hej, já nejsem nemehlo! 

Radek: Ale jsi.

Pořád mě drží a směje se. Já se červenám studem a sklopím hlavu, aby mi nemohl vidět do tváře. Najednou si mě otočí čelem k sobě, pomalu se ke mně sklání, až nás dělí od sebe jen pár milimetrů. Dívám se mu do očí a najednou už nás nic nedělí a vášnivě se líbáme. Obtočím mu ruce kolem krku a stoupnu si na špičky, aby se nemusel moc krčit a tak prohloubíme polibek. Ani nevím, jak dlouho se líbáme a ani jestli strom poblíž tam byl i předtím, ale svítící slunce do jeho koruny stromu a hra světla a stínu tomu dodává takovou romantiku. A ani si nevšimnu dvou páru očí, který nás se zájmem pozoruje.

Líbáme se, dokud nám dech nedojde. Podívám se na něj zaskleným pohledem a znovu se přisaji na jeho rty.

 

Po té krásné chvíli úžasné ho líbání nás přeruší hlasitý smích jednoho velkého vola.

 

Přítomnost:

Ze vzpomínání a přemýšlení mě vyruší Filipův hlas.

Filip: Hele kámo když tu je jen jedna holka, tak bychom jí mohli přeříznout,co myslíš?

Radek: ,, Si děláš prdel? Ani náhodou.´´

Filip: ,,Ale no tak je to holka, je slabá a bezbranná. A není až tak ošklivá,  na uspokojení stačí.´´ (Nechutný,slizký úšklebek)

Radek:  Nikčo běž prosím tě napřed a nasbírej nějaké větve na oheň. My tě pak doběhneme.

Nikča:  umh Dobře. (Běží pryč)

 Jen co Nikča odběhne a není jí vidět, Radek přišpendlí Filipa na strom a chytne ho pod krkem a začne šeptat aby je nebylo slyšet.

,,Jen se jí dotkneš, tak přísahám že se odsud nedostaneš živí. Je ti to jasný?´´

Filip: ,,Ale no tak, neříkej že se ti líbí, máš na lepší (Radek zesílí stisk) Jo Je,je mi to jasný.´´

Radek : ,,Si myslím.  Jdeme, nebo se nám zatoulá. ´´

Filip:  ,, Hmm.´´ 

Si myslí že mě vyděsí? Ani náhodou z něj strach nemám. Za tohle mi zaplatí , já se sebou zametat nenechám!  A už vím jak.

Nevím proč, sem tak zareagoval. Nikdy sem toto neudělal, to už je jedno.

 Kampak se nám až zatoulala? Už ji vidím jak sbírá dřevo na oheň. Běžím za ní.  Když mě uvidí jak běžím, jako splašený, tak upustí dřevo na zem, nejspíš se mě lekla, ale to neřeším. Když k ní doběhnu, obejmu jí a vyzvednu do náruče a zatočím s ní ve vzduchu.  Omotá mi ruce kolem krku a začne se smát. Položím jí na zem a se sbírám s ní dříví které kvůli mě upustila.

Nikča:  ,,Co to děláš?´´

,,Nic. Blbnu.´´

Nikča:  ,,Aha ´´(Pousměje se)

Filip:  ,,Hele vy hrdličky, kousek odsud je jeskyně, tak bychom  mohly přespat. Já a Radek pudem   něco chytit a ty nasbíráš  nějaký ovoce. JASNÝ!!!?´´

Nikča: ,,Dobře.´´

Filip:  ,,Zavedu vás tam.´´

,,OK.´´

Asi po 3.minutách chůze dorazili k obří jeskyni. Poblíž jeskyně byl malí vodopád. Překrásný vodopád a  u vodopádu rostli fialové kytky. Poblíž byli i stromy s ovocem a nějaké keře.

Nikča:  ,, Wou to je krása. ´´

,,To je´´

Filip:  ,, nemyslím si  ´´

Nikča:  jdu se kouknout do jeskyně . jestli je vůbec obyvatelná ju!?

Jasně, dávej si bacha, aby se ti něco nestalo, když tak křič. My zatím jdeme něco nachytat do toho potůčku.

Kluci odešli k malému potůčku, kde se vléval vodopád a Nikča zatím vcházela do jeskyně. Procházela jeskyní kde, najednou našla velké vajíčko. Vzala ho do rukou, když vtom......