Noční úsměv

Ve tři ráno mě budí manžel a říká:" Můžu se na tebe usmát?" Jsem rozespalá a nechápu.

Máme asi od přírody dáno, jak vybírat partnera. Jiřík má atletickou postavu (ještě dnes po těch letech a to nedělá žádný sport) Trochu vykulené bříško, ale to k němu patří. Když jsme se seznámili měl tmavé vlasy, lehce vlnité. Hezké modré oči, bílé pevné zuby a kulatý zadek J

Jak říkala moje babička:  hezký zadek je základ šťastné rodiny!

Vlasy už černé nejsou a vlnitý taky ne. Chodí ostříhaný na krátko. No dostáváme se k zubům. Měl je kdysi pevné, že mohl s Marfušou louskat ořechy. Najednou se mu jeden z předních zbláznil a začal růst. Vystupoval z řady. Byl u zubařky, na rentgenu a je objednaný ke konzultaci. Byl z toho nešťastný.

Já říkám "Neboj dostaneš jiný."

"No jo, ale ten zub tam byl, když jsme spolu chodili a líbal jsem tě. Já ho tam chci nechat!"

Ale zub začal hodně vyčuhovat. Jiřík má vousy, normálně mu zuby vidět nejsou. Tenhle byl.    

" No jo smiř se s tím, že půjde ven"

" Ne to ne, musí být nějaké řešení. "

Večer jsem šla dřív spát a ve tři ráno ten úsměv. Hned mě to netrklo. Tak se Jiřík usmál znova.

" No hezký,.... to se teď na mě budeš takhle usmívat?"

Sedla jsem si a říkám : "Tak vyprávěj"  

" No ty jsi šla spát, já si ještě udělal kafe a přemýšlím v kuchyni. Pak jsem přešel do obýváku a poskočil na stupínek a zub vypadl. Jen tak na koberec. Ani kapka krve. Říkám si tak to né. Vzal jsem ho, otřel o trenky a vrazil jsem ho tam zpátky. Trochu to čvachtlo, ale zarazil jsem ho tak jak měl být. Do roviny s ostatními. Ono to jde??? Tak jsem našel vteřinové lepidlo, za 8,00 Kč. Půjčil si tvoje zrcátko, nějaké špejle... Zub vyndal, namazal lepidlem a vrazil ho tam zpátky.

Jen mi chyběla jedna ruka, která by mi držela ohrnutý ret nahoře :-)

Nechal to chvíli zaschnout....no a teď se na tebe můžu smát.

Zuby hezky v rovině. Já se tak lehce nedám, budu o zub bojovat.

No uvidíme co na to zubařka, v pátek se jde Jiřík ukázat.