Žvýkačka se zázvorem

 

Byla jsem u našich. Mamča říká:" Něco ti dám"  a podala mi žvýkačku. Tři v balení a jedna chyběla.

Červené kuličky. " Mám je od Mazánka a nejdou žvýkat" Co to toho Mazánka napadlo donést našim žvýkačky???

Pomyslela jsem si. V těhle letech už lidé nežvýkají...

()

Máma mi to hned vysvětluje . " Jsou se zázvorem a jsou zdravé. Vzpomněla jsem si na Sevak, žvýkačky mého mládí,  byly také zdravé ale vůbec dobré.

Pojala jsem podezření " Proč je dáváš mě? Dej je vnoučatům, i když nejmladšímu je 19 let.

" No kdyby ti nechutnala, tak jí klidně vyplivni. I když je z Kanady" Táta se jen pousmál.

Abych jí strčila do pusy jsme se nedostali, přišel brácha s Martinou.

Byli jsme pozváni na úžasný salát ze sepií, mušlí a krevet. Jiříka jsem nechala doma, nemusí vidět, když strkám do pusy chapadla jiných zvířátek  Tak jsme si dávali do nosu, vlastně do pusy. Klábosili a baštili...

Ještě jednou jsme se vrátili ke žvýkačce.

 "Tak já jí zkusím"

Šoupla jsem kuličku do pusy.Ještě jsem ani neocucala červený cukr a už mrcha štípala. No je tam zázvor! Máma ze mě nespustila oči. Přišlo mi, že se i mrkla na hodinky, jak to dlouho vydržím.

Říkám:  " Ten zázvor trochu štípe, to víme, že?"

 Ale tohle štípe opravdu hodně a né jen na jazyku, ale i v krku.

 "Ta musí být asi hodně zdravá." Slzy v očích.

Máma: " Vyplivni to."

Martina: " Já se na tebe nemůžu koukat, vyplivni to ! "  

" Já to ještě chvíli vydržím, je to žvýkačka pro děti, né? " Až ocucám z vrchu ten zázvor zvítězím. Budu normálně žvýkat, i bublinu si udělám :-)

Ale fakt to nešlo! Vyplivla jsem jí na ubrousek a koukám, že jsem  neocucala všechnu barvu. Byla mrcha růžová.

Brácha říká: " Já ti jí rozpůlím a vem si jen půlku. Třeba to bude lepší." Tak jo. Odešel na chvilku do kuchyně a přinesl na ubrousku rozpůlenou žvýkačku. Já jednu půlku šoupla do pusy a peklo pokračovalo. Jako bych si do pusy hodila rozžhavenou kouli – vlastně půlkouli. Ale vydržím. Začala jsem rychle kousat. U toho mi tekly slzy.

Máma: " Vyplivni to! " Martina měla slzy se mnou. V puse se mi děly věci, co nikdy v životě. Poslední myšlenka - přeci jí nevyplivnu, když je z Kanady.

Hotovo, žvýkačku  vyplivuji, mrcha zvítězila!

"Já to nevydržím,napiju se "

" To bude ještě horší, já to taky zkoušela"

" Tak co teda? Jak se toho zbavím? "

"  Nijak, čekej za hodinu to přejde samo."

"Za hodinu ? "

" No asi."

Rychle jsem změnila téma rozhovoru, abych na to nemyslela.

Tak jsem udělala něco pro své zdraví. Jen nechápu, že takové žvýkačky vyrábějí.

Chudáci kanadské děti....