Dneska jsem měli návštěvní den. Z práce jsme jeli za mými rodiči a pak za Jiříkovou mamčou. V práci byl konec trochu uspěchaný, aby se vše před sobotou dodělalo a nic nezůstalo na pondělí :-) Jiřík hlásí : " Vypínám" Né, že by se vypnul, ale vypíná PC, tak asi do 5 minut na stanovišti a odjezd.

()

Na mně se nečeká... nikdy! Já na stanovišti byla včas. Jiřík ještě běhal po baráku a strkal do kapes své poházené věci.

Já trpělivě čekám,  nemá cenu ho nějakým způsobem pobízet. To většinou zpomalí a půlku věcí stejně zapomene. A kdo za to může????

Přijedeme k našim před barák. Jiřík zamyká auto a začlo to . " Aaa do prd.le, já nemám cigára.   Nechal jsem je v práci... do prd.le."

Jen jsem se mlčky otočila. Co asi říkat rozčilenýmu kuřákovi bez cigaret ?

"Do prd.le!  "

"Táta ti cigaretu dá, pojď. "Pomalu pobízím... přitom vidím, jak šmátrá v druhé kapse. Nevzdává to.

" Je to dobrý, mám je"

"A bylo nutný tolik nadávat?"

" Jo prd.lí není nikdy dost."

Proč mají někteří chlapi pocit, že bez kletí a nadávek to nejde? Že by to neudělali, kdyby si u toho pořádně nezanadávali? Že by to nenašli?