Snídáme v obýváku, okna na východ a tak každé ráno pozoruji jestli už sluníčko vstalo .-) V tomhle období mu to moc nejde...

Teď o tom co se děje u nás v ložnici 

Ložnici máme úzkou, jen na postel a hodně úzkou uličku na každé straně. Původně je to myšleno jako dětský pokoj. Ale kluky jsme šoupli do většího pokoje a my se mačkáme (rádi) v nudli. Ložnice je na spaní a tak to stačí.

()

Jiříka trápilo vstávání za tmy. Sice je v ložnici okno, ale v zimě, kdy sluníčko dlouho spí a nebo se neukáže vůbec. Vstávala jsem o chvilku dřív a rozsvěcela velké. Ale to štípalo do rozespalých očí. 

Jednoho dne přišel Jiřík a přinesl nějaké divné věci. Zavřel se v ložnici a kutil. Pak říká, jdeme koupit nové závěsy.. a musí být žluté a poloprůsvitné. Nechápala jsem, ale nové závěsy se mi líbily.

Ostatní mělo být překvapení a tak jsem nezkoumala, ani nepátrala co se v ložnici dělo.

Ráno překvapení. V půl sedmé to podivně cvaklo a nám se za okny rozzářilo sluníčko. Vyskočila jsem na postel a začala zkoumat co se stalo.

Za zataženými žlutými závěsy byly dvě vysoké lampičky se spínačem. Lampičky mají tlumené světlo a ještě svítí přes ty závěsy,takže to vypadá jako když je venku slunný den.  

Je to velmi příjemné světlo. Ráno hned s postele neskáču, užívám si našeho sluníčka. Svítí půl hodiny a pak samo zhasne. To už jsem v kuchyni a dělám snídani s dobrou náladou...

Ať je venku jak je, nás budí sluníčko.