Jiřík si koupil nový telefon. Nahrával si do něj nějaké mapy. Využila jsem toho a říkám: " Nenahraješ mi taky něco do telefonu?"

()

" No a co bys chtěla?"
"Nové vyzvánění. Tohle co mám , mě vždycky akorát vyděsí..."

" Tak mi řekni jaké chceš. Chci si taky nějaké nahrát, tak to vezmeme z jedné vody načisto."

" Nejdřív se spárujeme."

Povytahuji obočí a čekám další reakci. Bylo to opravdu párování. Nový telefon je nový telefon. Nová hračka pro chlapa a vše jde stranou...

" Zapni si bloothoo" 

Nedělali jsme to asi pět let a tak jsme zapomněli hesla. Každý máme dvě takový zásadní. Ani jedno to nebylo. Sedíme vedle sebe a přemýšlíme, co ještě zkusit. Najednou, bez řečí oba ťukáme, jak na povel 1234. Blbé heslo, co bych si nedala ani na kufr se spodním prádlem.... citát  z nějakého filmu.
Oba najednou vykřikneme :

" Mám tě"

....a byli jsme spárovaný.