Je středa a mezi některými z nás je to den, kdy se píše, cosi lechtivého. ()

Nebude to úplně lechtivé nebo o sexu. Jen taková legrační příhoda, co se mi včera stala.

Jako firma jsme registrovaní u jedné velké hodně velké - dejme tomu společnosti. Ta nám na naši emailovou adresu posílá poptávky. Jsme tam registrovaný asi tři roky, bylo kolem toho hodně papírování, hesel a certifikátů.

Na jejich poptávky jsme nikdy neodpovídali. Buď chtěli určitý materiál, který my neměli. Ale většinou to byly tak malé akce a daleko, že by se nám to nevyplatilo. A navíc to byla vždy soutěž, takže nejlevnější vyhrává. Prostě přes tři roky mi to plní schránku a nic z toho. Říkám manželovi a šéfovi v jedné osobě:

" Já tu registraci zruším, stejně z toho nikdy nic nebylo. A když tak můžu koukat přímo na jejich stránky. A né aby mi to posílali do emailu. 

" Jo jasně, zruš to."

Jdu najisto do šanonu, hledám heslo. Ale nějak se mi nedaří. Na jejich stránky jsem přihlášená a tak volím rychlejší formu, přes zákaznickou podporu. Píšu, co jsme za firmu a co po nich chci. Téměř okamřitě přijde email. Zavolejte mi na číslo. Dávám telefon Jiříkovi, přece jen je jednatel firmy.

Domluveno, zrušeno. Bezva, to bylo rychlý.

Ještě mi přišel potvrzovací email. / Zasílání poptávek na vaši firmu zrušeno. Podpis dejme tomu Jaroslav Bláha /

 Jsem slušně vychovaná a tak poděkuji a podepisuji se celým jménem.

Odpověď : /Není zač, je to moje práce. Jaroslav Bláha./

Já: jen smajlík a podpis celým jménem.

On: smajlík Jaroslav Bláha a jeho fotka. 

Musela jsem se smát, chtěla jsem ještě něco vtipného napsat, ale co kdyby se chtěl seznamovat a já jsem přece jen slušné vdané děvče.