Sedíme na terásce a vychutnáváme kavu - espresso, jak jinak

()

Je teplý večer. Sice sluníčko už zapadlo, ale je teplo.  Nikam nespěcháme. Pohoda. Najednou vidím světýlko.

"Jé světluška."

"Kde?"

"Támhle a letí k nám."

"Já ti ji chytnu, chceš?"

" Jo, jo ....... a nebo raději ne." Vzpomněla jsem si na vyprávění mamky, jak jí táta chytil světlušku a to překvapení - nemilé.

Já jsem si druhý den broučka prohlédla na webu na obrázku. A už vím, proč létá ve tmě.