Neděle má být klidným dnem. Dobrý oběd, bábovka, pohádka ...  ()

Dopoledne jsem byla hlídat Viki. Simča jí nakojila, dala do kočárku a řekla." Přijď až v osm večer."

A to bylo teprve devět třicet. Musela jsem se smát, protože při prvním vození  jsem měla asi 10 sms  a několik telefonátů

"Je vše v pořádku, malá nebrečí?  Když tak se vraťte."  

To bylo, ale před dvěma měsíci. Teď asi Viki rostou zoubky a tak toho noc nenaspí. Dostaly jsme pokyny a vyrazily.

Namířila jsem si to do Vesce, kde moc nejezdí auta. Do areálu. Viki se chvíli vrtěla, kňourala, ale bylo vidět, že se jí chce spát. Tak jsem zastavila s kočárkem a půjčila jí ruku a plínku. Je tak zvyklá usínat.

Stojím na chodníku, ruku a půlku hlavy v kočárku a prdku vystrčenou do silnice.  Vždyť tu nikde nikdo není.

Ale ouha, přímo za mým pozadím zastavil autobus....tssssssssssss dveře se otevírají- zavírají..... Zastavila jsem nechtěně na autobusový zastávce.

No neznám to tu a měla jsem hlavu v kočárku....

Tak si mě řidič prohlédl, vzbudil Viki a odjel. My popojely a rituál si zopakovaly. Pak malá usnula .

Já vyfotila pár mráčků a obláčků.  

Blížila se dvanáctá. Pojedeme domů, na kojení. Jen jsme přijely do vrátek malá otevřela oči. Asi věděla, že je doma a že se bude baštit. Dala jsem jí ještě na chvíli pod strom, aby koukala na lístečky, jak se mihotají ve větru. Pak si pro nás přišla Simča.

Odpoledne jsem šla za kamarádem humrem ...to vám povím zítra