Chodili jsme s Jiříkem asi půl roku. Skončila škola a tak jsme plánovali dovolenou.

()

Pod stan, nevím proč jsem kývla. Asi v tu dobu mi bylo jedno, že pod stan, hlavně, že budeme spolu.

"Musíš, ale k nám to říct. Já se bojím."

Kupodivu to proběhlo v klidu. Dokonce nám táta přidal na benzín. Asi tu nebylo co zakazovat. Bylo nám osmnáct. Jiřík měl v kupě spartaka a tak nic nebránilo vyrazit. Vezmeme to přes ČL. U babičky si dáme buchty, pak si vyhlídneme kemp s rybníkem a tam zakotvíme.

Buchty u babičky byly výborné, jako vždy. Proběhl výslech co máma , táta co brácha, ... Když chtěla natrhat mamče kytku a zeleninu, říkám: " My nejedeme domů, jedeme na dovolenou."

"To ne!"

"Vždyť jsou prázdniny, jedeme na týden pod stan."

Dodnes babičku vidím, jak stojí na schodech, ruce v bok a hodně důrazně říká ke mně: " O tom Líba neví, ty zůstaneš tady." Pohled na Jiříka "A ty si jdi kam chceš."    

" Ale babi, stavili jsme se tady jen na buchty a pozdravit vás a jedeme dál."

Nevím, jak to babička rozdýchala. Dříve nebyly mobily, aby zjistila u našich, jestli to máme povolené.

My pokračovali. Zakotvili jsme v Sedmihorkách. Postavili stan a šli na obhlídku.

Druhý den koupání. Měli jsme nafukovací lehátko. Dali jsme ho na vodu, chvíli jsme s ním blbli. Pak si Jiřík lehl na lehátko na záda a já na něj.    Lehátko nás oba neuneslo a tak byl Jiřík celý pod vodou a já z půlky. Ale tento kontakt nám dělal dobře. Vydrželi jsme to asi dvě hodiny. Pak nám byla zima, vylezli jsme na sluníčko a opalovali jsme se.

Asi za pět let po té, při této vzpomínce přiznal, že mu byla šílená zima od prvního okamžiku, co se s ním lehátko potopilo. "Proč jsi něco neřekl?"

 

" No to nešlo! Kdybys viděla ty obdivné pohledy ostatních kluků."  

 

 

 

Musela jsem se smát.

Po týdnu jsme se vrátili z dovolené. Ale bylo nám po sobě smutno. Když s někým strávíš tak intenzívně týden ...

Asi za měsíc Jiříkovy rodiče odjeli na dovolenou. Tak jsem se tak trochu nastěhovala k nim. Hráli jsme si na maminku a tatínka. Já vařila. Jiřík chválil. Ale byl to zase jen týden, co dál?

"Já bych chtěl být s tebou. !

"Já taky. A chtěla bych mimi.

" Fákt?"

No a bylo to. Vybrali jsme datum, aby se mimi  narodilo v květnu a do teplíčka. A za rok mohlo capat po čerstvé travičce.

Tak jsem čekala májové koťátko a byla šťastná.