Když bráchové nešli na ryby, tak alespoň na houby.

()

Dneska je to trochu peprnější, ale co neudělat, nenapsat bráchovi pro povzbuzení???? :-(

Malé foto, z mládí. proč se dříve dělaly tak malé fotky?

Moula:

Od Posery přišla zvěst,

že hub je plný les.

Jenže Moula musí zase dřít,

v neděli Ondřejíčka se Simonkou nakrmit .

Bude s kolínkama rajská,

Ondra už teď blahem mlaská.

 Posera:

Kdo po pasekách u medaře

lopotí se v potu tváře?

Ztepilý leč dýchavičný hošík,

má v očích chtíč a v ruce košík.

Nic ho ale nenamáhá,

když hřibánka v z mechu tahá.

Posera je rád, že to nevidí

a jen tiše a bolestně závidí .

 

 

 Moula.
Tyto okolky mě mrzí

čekal jsem, že budeš zdraví brzy.

Došláp bych si na chirurgy

ať s tebou něco dělají.

V září s Moulou

 Tě houby a ryby  čekají.

 

Moula:

Moulovi se stýská,

chybí mu osoba blízká, s kterou by si zaprděl.

Zaprdíme si spolu zas,

tobě teď půjde první hlas. 

Nebude to bublák jakou dřív,

pan doktor tě správně naladil,

Vivaldi – Beethoven

 bude to slavný den.

Tóny půjdou nahoru a dolů,

už se těším jak poserem se spolu.

 

Ve čtvrtek Ti Moula Mireček,

chtěl ožmoulat paleček.

Jenže Madla plány mění,

je to s ní k zbláznění.

"Ve čtvrtek na chalupu jedu –

- potom zase ne"

Tak Moula je zase u ledu. 

Tak Moula u Medaře v lese,

75 hříbečků s radostí si domů nese.

 

Moula:

Dnes za Tebou Madlu přivezu rád,

z mojí jízdy bude srát,

bude mít kecy zase,

že jezdím jako prase!

S Vaší šunkou pro benzín jsem jel,

strachy jsem se málem poprděl...

Z nebeských výšin jsem slyšel hlasy,

celou cestou bez světel jsem jel 

nad takovou slupku nic lepšího není,