Včera chumelilo celý den. K večeru jsem šla nakoupit a slyšela jsem hudbu.
()
Ale vánoční koledy to rozhodně nebyli. Bydlíme skoro ve středu města a tak čas od času slyšíme nějaký koncert. Hned za obchoďákem postaví podium a odehrávají se tam různé koncerty nebo pivní slavnosti.
Tohle bylo jiné, jen duc - duc. Chtěla jsem zatočit do prava a jít nakoupit, ale nohy mě nesly za hudbou. Byla jsem zvědavá co se tam děje. Čím víc jsem se blížila, tím hudba sílila. Pochopitelně . Tím víc mi nohy poskakovaly do rytmu bubnů. Jo na podiu bylo asi 12 bubeníků a bubenic. Bylo to velmi rytmické a pod kůži vlézající...
...stála jsem tam, chumelilo na mě a já se pohupovala v jejich rytmu. Moc přihlížejících tam nebylo. Myslím, že většina lidí běhala za dárky a nebo se jim jen nechtělo stát v chumelenici na náměstí.
Pak ke mě někdo přišel a že si prý máme zahrát s nimi.
Nechali mně vybrat barvu tubusu, hlavní bubeník mám asi 10 přihlížejícím vysvětlil, co budeme dělat.
Každá barva tubusu měla jiný tón a měla držet jiný rytmus. On stál na podiu a jen zvedal barevné tubusy a my podle toho hráli. No hráli bouchali tubusem o ruku v určitém rytmu. Ale i tak to bylo zajímavé. Moc se mi to líbilo.
Byli jsme pochválený, jak nám to hezky šlo
. Pak zase nastoupili bubenice a budeníci a zahráli asi dvě písničky.
Pak jsem odtančila nakoupit a ještě doma, když jsem vařila večeři mi nohy tancovaly.