V březnu má snad narozeniny každý z naší rodiny. Každý né, ale většina.

()

Ale na tyhle první jsme se všichni těšili asi nejvíc. První narozeniny, jsou první...

Byli jsme domluveni, jak se Viki po obědě vyspí -do růžova  , přijde sms a oslava může vypuknout. Sms přišla, naskakali jsme do aut s dárky a koláčky a štrůdly. Cestou jsme vyzvedli naše a tetu Marušku.  

Trochu jsme pomohli s přípravami. Viki jakoby to tušila, že se něco děje. Nechtěla spát, držela se mámy jako klíště. Marně jsme jí odtrhávali. Aby Simča  měla volné ruce.

Všechny dobroty jsme přinesli na stůl, Viki už byla vyparáděná a tak to mohlo vypuknout.

Blesky lítali, filmovalo se všichni přáli - no bylo nás tam nějak hodně... všeho bylo hodně. Dárků, jídla, pití... lidí řečí... Byly to první narozeniny ! 

Asi nejvíc mě dostalo, jak Viki reagovala na dort. Poznala známé postavičky a smála se na ně nahlas.