V pátek se u nás v práci stavila Janinka. Přinesla drobné dárky. Já dostala roztomilé, perníkové srdíčko.

()

Jiřík dostal malinké zviřátko na šňůrce.  Takové co se dává na mobil. Jiřík nevěděl kam s ním a tak si ho pověsil na knoflík  kapsičky u košile.

Mysleli jsme, že je to myšák pro štěstí.

 

Než k nám přišla Viki. 

 

Přišli jsme z procházky, zuli boty, sundali bundu. Viki si sedla vedle Jiříka na stupínek, dala si ruce do klína. Úkosem se podíval na dědu a říká:

" Kráálííček"

Jiřík se podívá na kapsičku, kde má pověšenou myšku. A říká: To je myška."

Viki asi vteřinový pohled na zvířátko na kapsičce.

"Kráálííček!"

Jiřík: " Myška."

Viki mu věnuje delší pohled, pak pokrčí ramínkem, poposedne a potichu říká.

" Králíček ... má ouška."

Vyprskla jsem smíchy. "To ti musí říct ani né dvouletá holčička, co nosíš na kapsičce?"

Myšku jsme podrobili řádnému prozkoumání a vyklubal se z ní kráálííček.