Měli jsme dlouho problém s chlebem. Jiříkovi nechutnal. Jeden byl druhý den kyselý, další byl moc vypečený s ostrými kurkami. Koupila jsem housky.

()
"Ty jsou druhý den gumový, od soukromýho pekaře jsou zbytečně drahý. "
Trochu problém.  Jeden čas jsem i chleba pekla, aby byl doma klid. Jenže jim tak chutnal, že jsem mohla z kila mouky péci každý den. A to se zase nelíbilo mě. A tak jsme zkoušeli různé druhy.
"Jo ten je dobrý, ale je tam moc kmínu ..."....atd.
Až jednou jsem přinesla chleba a bylo ticho, i druhý den žádné připomínky jen ke krájení.
"Kdo ten chleba krájel?"
"No kdo asi? Kdo dělá snídani každý den, než se vykulíš z pelechu? "
"No já zase stelu postýlky i tu tvojí ...."
"No dobře, na krájení ještě zapracuji...ale chleba dobrý, ne? "

"Jo dobrý."
Takže hurá našly jsme chleba, je je chutný, nedrobí se, není moc kmínový, druhý den není kyselý...jen se pro něj musí do pekárny kousek přes město.
Jiřík dostal nový úkol, chodit pro chleba.
Dneska jsme šli z práce a já říkám :" Dojdeš ještě pro chleba? "
" Jo, dneska tam bude pekařka, co má hezké půlky. "
"?????????????????????????? Tak já jdu s tebou!!! Podívám se na tu nádheru, co má hezké půlky a hned jí asi něco povím...."
" No blbě jsem to řekl, bude tam pekařka, co ví, že mám raději málo vypečený chleba a ještě když ho rozkrojí na půl, dá mi vybrat."
Stejně jsem se šla na ní podívat....