Včera

()

Jedeme z práce, jak jinak něž na skútru. Jiřík zajíždí k pumpě. Natankuje, zaplatí.

Jsme kousek od domova a tak jsem v myšlenkách doma. Půjdu nakoupit hned nebo nejdříve oběhnu co je potřeba doma... co budu vařit zítra k obědu. Nasedám na skútra a v mysli jsem u omáček na špagety... červenou nebo bílou?  

Vyjíždíme od pumpy. Sakra, co tam Jiřík nalil za benzín? To je zvuk motoru, úžasný. Krásný bublavý, burácivý.

Jen škoda nejde to z našeho skútra, před námi jede Ferrari. Krásné červené, placaté naleštěné a ten zvuk. Jede pomalu, před ním je ještě jedno auto, ale bublá krásně a ta vůně....

Zaneslo mě to v myšlenkách do Monaka, když jsme projížděli tunely a tam se to rozléhalo.  Ferrari, Maseraiti, Lamborgini, Bentley a jiné značky se předváděli, A v tunelech to bylo pěkně slyšet.

Na skútru jsme to měli s vůněmi. Fakt zážitek.

Zpět do Čech, stojíme na červenou, já se nakláním a prohlížím si nablýskaný zadek červeného autíčka. Blikne oranžová, ofoukl nás teplý vzduch a ohlušující řev. Měl prostor, stál na křižovatce první a tak to pěkně osolil a byl to nádherný zvuk. Zážitek i když nám zmizel během vteřiny z očí.

Dnes

Jedeme do práce. Na první křižovatce dáváme přednost dvěma motorkám. Nejsou z Liberce, kluci jsou nabalení, asi na prodloužený víkend. Jiřík se pěkně řadí do zipu a způsobně jedeme za nimi. Myslela jsem, že je při první příležitosti předjede i s průpovídkou, o slimácích a zdržování dopravy. Ale nic, suneme se za nimi a určitě jedou míň než 50km /hod.

První jede schopper a určuje rychlost, asi kluci nespěchají. My dnes taky ne

A tak dnes byla jízda do práce klidná, úžasná. Dokonce i na pekelné křižovatce, mě nikdo nefuněl horký vzduch do obličeje. Byla zelená, takže jsme projeli plynule.

Jak to bude asi zítra?