Vracím se zpět ... minulý rok (začátkem října) jsme byli na takové zajímavé akci v Praze. Bylo to povídání o kavárnách a procházka Prahou.

()

Chvilku jsme čekali na stanovišti, než se všichni sejdeme. Nebylo nás moc, asi šest.

Měli jsme sraz s naším pražským kamarádem Lusedem. Seděli jsme na sluníčku a čekali, až budeme všichni. Udělali jsme pár fotek. A doma koukáme.

  Kdo nás to asi hlídá ? A drží nad námi ochrannou ruku?

Potom jsme prošli Prahou a průvodce vyprávěl o kavárnách minulého století. Bylo to zajímavé vyprávění, ale myslela jsem, že se do těch kaváren (ty co ještě fungovaly) podíváme a kávu ochutnáme. Ale né, šlo se dál.

 Průvodce měl vše dobře připravené a dokonce mu nedošel dech, když se ho Jiřík na něco ptal. A že se Jiřík pořád ptal.

 

   

 

Asi po dvou hodinách, jsme došli do kavárny, která tuto akci pořádala. Jak jinak.

V prvním patře byla připravena degustace. Také velmi zajímavý výklad. O druhu kávy, o přípravě...

Naivně jsem si myslela, že dostaneme espreso.

Ale né, barista zalil několik misek s kávou a my chodili se lžícemi a usrkávali a tím ochutnávali.  

Žádné mi nechutnalo, byla to ochutnávka a měli jsme ochutnat jiné kávy než klasiku.

Bylo to zajímavé, ale byl to náročný den a čekala nás ještě cesta domů autobusem. A těšili jsme se na to espreso. Utěšuji Jiříka: "Až to tady skončí, dáme si v přízemí v kavárně každý dvě espresa. "

Na to nedošlo, než jsme skončili bylo 21,30 a kavárna zavřená. A my spěchali na autobus, který nám stejně ujel a tak jsme čekali hodinu na další a u toho popíjeli šílené kafe z bistra na autobusáku.  

Ale zážitek to byl.