Jsou prázdniny a tak hlídáme Viki. Už je to velká slečna . Když jsme jen spolu je vše v pohodě, je to moje malá kámoška. Když je u toho Jiřík je to trochu horší, trochu jí zlobí, asi jako všichni dědečkové.

()

Jednou si kreslíme a vybarvujeme. Viki zbystří na dědečkovým stole fixy.

Obhlíží je a pak se ptá: " Dědečku půjčíš mi ficky?"    

"Ne."

Viki se udiveně kouká na mě. Já se toho nechci zúčastnit a tak pilně vybarvuji.

Viki se nevzdává. " Ale musíš se dělit. "

" Nechci se dělit, jsou jen moje."

"To nejsou jen tvoje ficky,  musíš se dělit..."

" Já jsem si ty ficky koupil, za svoje peníze, tak čí by asi byly když né moje. Nepůjčím."

"Nojo, ale já je potřebuji na princeznu." Bojuje Viki.

To už dělám ksichty, aby jí je půjčil.

Místo toho si bere dědeček boty a "běží" Viki pro fixy a hlavně aby tam byla růžová a zlatá na princezny.