Ozařování skončilo, ale mamka byla slabá a stále nejedla.

()

Měla zavedenou sondu do žaludku, a krmili jí výživou. Ani pít jí nešlo.

Mezi tím táta doma předělával byt, podle přání mamky. Chtěla nové umyvadlo, do koupelny topení, vymalovat záchod a přimontovat tam držadlo.

I když jsme se snažili tátovi pomoct, stejně to bylo na něho moc. Viděla jsem jak je vyčerpaný a vyděšený z toho jak mamka vypadá.

Stále jen opakoval." Neumím si představit, že půjde Líba domů. Co si tady s ní počnu?"

"Ale tati, nejdřív musí začít jíst, pak posílit nohy, aby mohla chodit...a když to nebudeš zvládat, zaplatí se ošetřovatelka....."

Přišlo objednané růžové tričko i odznak. Hned jsem to odnesla mamce. Mamka si to prohlédla a vrátila mi to, že to mám vzít k nim domů.

Koupili jsme jí i malinkatou stříbrnou lžičku, aby začala jíst, po malinkatých soustech.

Ale nešlo to.

Stále měla sondu.

Jednoho dne přijdu a mamka zalepenou půlku obličeje."CO SE TI STALO?"

" No zdálo se mi, že jedu ve vlaku a prohlížím si panenky. A najednou velké oslnivé světlo, a byla jsem na sále a šili mi hlavu. "

"Spadla jsi ve spánku z postele? Proč ti sem nedají zábranu?"

V tom se ozvala paní na vedlejší posteli... "Vaše maminka spadla a byla až u dveří, ale jak se tam dostala, nevím spala jsem, jen jsem slyšela ránu a pak zavolala sestru."