Chleba se sádlem a s cibulí

10. 02 2011 | 09.56

 Chleba se sádlem a s cibulí

Tento článek nebude o tom jíst či nejíst chleba se sádlem J Je spíš příběh, jak někdy dobře myšlená výchova, až tak nevyjde.

()

 Malý Jiřík nastoupil do školky. Jednoho dne jsem ho vyzvedávala asi o chvilku dříve  a neměli děti ještě dojedenou svačinku. A tak jsem chvíli čekala v šatně. Najednou vystrčí hlavu paní učitelka a s velikým údivem říká: "Váš Jirka nejí chleba se sádlem a cibulí??? " Já se zmohla jen na ”"A to se jí ? ”   Se sterilovanou okurkou to znám, škvarkovou pomazánku děláme často. Ale s cibulí to opravdu neznám.  A navíc u nás v rodině ( co jsem s e vdala) se syrová cibule nejí. 

Takže malý Jiřík přišel a v ruce držel chleba se sádlem a s cibulí. No hezký! Co s ním ? Nebo spíš kam s ním?  Proč si ho tam nenechali a nedali ho jinému dítku, které by tu svačinku vzalo s povděkem?  

Takže jsme opatrně chleba položili na lavičku v šatně. Jiřík se strojil a já přemýšlela jak dál. Myslela jsem, že ho na té lavičce jako zapomeneme. Ale Jiřík se dostrojil a automaticky ho vzal do ruky. Byla to přece jeho svačina. No vyšli jsme ven, říkám : " Budeš ten chleba jíst?"  " NE" Domů ho taky nemůžeme přinést. Manžel je na cibuli nebo spíš čmuch s cibule alergický. A hned by poznal, že máme doma něco, co tam být nemá.  Chleba se vyhodit nemůže a navíc, když na vás kouká upřenýma očima čtyřleté dítko.  A navíc ho formujete pro život. J Tak co? Kam s ním?  S chlebem ? Myslela jsem, že tu cibuli z toho oberu a chleba společnýma silami sníme než dojdeme domů.  Ale sádlo bylo už tak trochu povolené a byla bych od něho umaštěná celý den... sakra.

V tom mě napadlo: " Položíme tady ten chlebíček na parapet sklepní ho okýnka a nějaký pejsek si ho rád sní.”  Cestou domů jsem byla na sebe pyšná, jak jsem to elegantně vyřešila. Chleba se nevyhodil a my se ho zbavili.  Ještě jsme si povídali, jaký asi pejsek ho najde. Jestli to bude velký vlčák nebo jen  nějaký malý teriérek :-)

Ráno jdeme do školky a jaké naše překvapení chleba tam leží... nedotnutý.  Malý Jiřík říká: " Vidíš ani pejskovi nechutnal"  Co na to říct?

Jiříka jsem šoupla do školky a mazal zlikvidovat ten chleba.