Přeci jen jde poznat, že jsem na jiném kontinentě... Jednak je to teplota zhruba o 20 stupňů vyšší než u nás. Jsme na jižní polokouli, takže 21. 3. tady začíná podzim, a tak se už teplota pohybuje "pouze" kolem 30 stupňů. Je ale docela stálá, protože jsme tak blízko rovníku, že se příliš nemění, a tak přes den změny teploty určitě nepřekračují 10 stupňů, spíš to bude kolem pěti. Jakmile vykoukne sluníčko, je horko, v noci je tak 25 stupňů. U Ceu jsem dostala na přikrytí ozdobné prostěradlo, na což jsem již zvyklá ze Španělska. I tak jsem spala úplně odkrytá, jinak bych se uvařila :-) Sice mám v pokoji klimatizaci, ale přeci nebude puštěná celou noc. Tak to máme první změnu.

Dalším rozdílem je určitě posun času o -4 hodiny. Vyhovuje mi to a tato změna mi dělá nejmenší problém! :-) Vlastně není snad ani žádný :-) Konečně budu chodit spát před půlnocí! :-) A tak mám ve zvyku chodit spát kolem desáté (dvě hodiny ráno našeho času) a v Salvadoru jsem ještě vstávala v půl šesté s východem sluníčka, ale posunula jsem se na šestou až půl sedmou. Před sluníčkem je opravdu těžké vstát. Jinak jsem vypozorovala, že v Salvadoru lidé opravdu vstávají s východem sluníčka. První, co přijde na řadu, je samozřejmě sprcha ;-) Nicméně západ slunce je tady už kolem šesté hodiny. A jinak i tančící spisovatelku vkládám s brazilským časovým posunem :-) Takže kdybyste byli přesvědčeni, že tady článěk před dvěmi hodinami ještě nebyl a teď tady píší, že už je tady 4 hodiny, určitě je to možné, protože to vkládám s brazilským časem :-)

Přizpůsobení se jídlu? No... Za normálních okolností ráda zkouším cizí kuchyni a poznávám nové věci. Tady mi to ale nedělá dobře. Asi to bude propletené i s tím, že jsem si z Česka možná i s sebou přivezla zánět žaludku. Že jste to nikdy neslyšeli? Já taky ne :-D Já si toho dokážu vymyslet :-D Za toto na sebe hrdá nejsem, protože je člověku buď špatně, nebo ještě hůř. Takže čím bylo, že jsem v sobě jednu snídani, i když to byl jeden banán, neudržela? Nevím, mohl to být ještě ten zánět žaludku, nebo nové bakterie, nový typ jídla. Ono totiž ten banán taky nebyl obyčejný :-) Byl zhruba 2x-3x větší než naše běžné banány a vevnitř byl až překvapivě moc žlutooranžový. Později jsem se dozvěděla, že existují i banány na vaření a dělá se z nich chléb. To přeci vím, vždyť ten chléb tady taky baštím! Tak otázka, jestli je fajn jíst ten banán nevařený :-)

Mravenci... Sice jsou mnohem menší jak ti naši a téměř průhlední, ale jsou všude, kde je jídlo. Nechat tady něco položené na lince? Nedoporučuji ;-) Někdy mi i přišlo, že si mysleli, že já jsem jídlo, protože po mně někteří lezli a dokonce si kousli, neřádi! :-) Ještě asi neviděli tak bílou kůži, protože tady jsou všichni tmavě tmavý :-) Jinak mravenci se stejně jako u nás pohybují po svých trasičkách a to včetně stěn. Takže i když si necháte večer někde postavenou sklenku vody, zřejmě tam ráno budou i proteiny navíc :-)

Barva kůže. No víte.. Já jsem zvyklá se v kultuře lišit. Ve Španělsku jsem byla jedna z mála "blondýnek" a bylo to znát i u pozornosti kluků. Ono když se totiž někdo liší, hned si ho každý zapamatuje a je pro něj zajímavý. Takže já jsem byla na větvi hlavně ze španělských holčiček, protože měly všechny tak krásně tmavé vlasy s kudrlinkami! :-) No a někteří byli na větvi ze mě :-) Jak je to tady? Tady jsem tu odlišnost hlavně na začátku cítila snad až moc :-) Vemte si, že někde jdete a všude kolem vás je úplně jiná barva pleti a tady jsou vážně tmavo tmavý, protože tady má sluníčko pořádnou sílu! Bylo příjemné, když jsem pak čekala na autobusové zastávce v Salvadoru a byli tam i lidé, kteří očividně nebyli místní :-) Necítila jsem se tak exoticky :-)

Doprava! :-D Šmankotku, když si na to vzpomenu, ještě teď se mi dělá špatně :-) V Salvadoru mají 4-6 jízdních pruhů a pravidelně jsou ráno a odpoledne úplně ucpané. Proč tolik? Salvador má téměř 3 000 000 obyvatel. Sama jsem netušila, že jich je tam tolik. A jak že funguje doprava? V Itálii jsem ještě nebyla, ale z povídání mi to tak klidně přijde :-D Nejhorší je, že ne vždy dodržují své pásy a někdy prostě jedou a pás mají veprostřed pod sebou. Velice často se přes auto někdo cpe a to tak nevybíravým způsobem, že my si musíme dát pozor na to, abychom do něj nevrazili. O to větší sranda pak je, kdy se před vás cpe někdo zleva a někdo zprava! Že to nejde? Ale všechno jde, když jedete a pruh máte pod sebou :-) Takže v Salvadoru bych si určitě, určitě nechtěla dělat řidičák :-)

A něčím jiným jsou určitě i vendedores ambulantes a vůbec mě nepřekvapuje, že se jim tak říká :-) Ze španělského výrazu vendedores callejeros je to jasné, pouliční prodejci. V Brazílii, resp. v portugalštině se jim říká doslovně ambulantní prodejci :-) A není se čemu divit.. Nejčastěji prodávají vodu. Takže si vezměme situaci, kdy zůstanete byť jen na půl hodiny stát v koloně na silnici v tom horku! Ta voda se potom opravdu hodí :-) A že byste nějakou vzali s sebou? Za chvíli se vám ohřeje, až přehřeje.. Oni prodávají vychlazenou vodu. A překvapivě nejenom to... Viděla jsem i jídlo, ručníky a nějakou bižuterii. To víte, když je čas :-) A další zajímavost? Pokud cestujete autobusem, řidič samozřejmě zastavuje na zastávkách. Tady ale nejsou zastávky určeny pouze cestujícím, ale i těmto prodejcům, a tak si nastoupí, zkusí něco prodat a na další zastávce vystoupí, aniž by řidiči něco platili. Zajímavé, že? :-) 

Změnou je samozřejmě i měna. Z české koruny jsem přesedlala na brazilský real. 1 brazislký real odpovídá 8 Kč. Bankovky jsou se zvířátky a překvapilo mě, že mají lísteček i na 2 reály, nebo-li 16 Kč :-)

A jinak je ještě jedna věc, na kterou nejsem zvyklá z české domácnosti spolubydlících. V Praia do Forte, kde právě jsem, bydlím ve sdíleném bytě s mladými lidmi a tady se docela předpokládá, že když už si někdo vaří, připraví i pro ostatní. Na to jsem si ještě pořádně nezvykla a ani nevím, jestli chci. Je to dost divoké. Myslíte si, že si uděláte na dnes oběd a budete ho mít i zítra, nebo zítra na večeři? Nee... Mezitím si někdo dá a vy můžete zase vymýšlet, co si dáte :-) Nevím, jestli toto takhle funguje všude. Já jsem v domácnosti s jedním Uruguyajcem a párem z Argentiny a ti jsou na to všichni navyklí ;-) Tak to berme pozitivně.. Aspoň jím pokaždé něco jiného :-)

V celkovém ohledu na brazilské změny musím přiznat, že mi nějakou dobu trvalo se přizpůsobit. Jídlo jsem v sobě nejdříve neudržela, pak už to bylo dobrý, ale pro změnu jsem neměla hlad a nemohla jsem do sebe nacpat ani vodu. Vyřešil to meloun ;-) Taky jsem se trochu vypořádávala na psychické úrovni. Ale po týdnu bylo vše ve větší či menší míře v pořádku, a tak jsem se mohla zaměřit i na jiné zážitky a poznávání ;-)