Ten pocit, když si pročtu články na tomto blogu
16. 08 2014 | 20.28
Už je to nějaký ten pátek, kdy jsem psaní na tento blog zanechala a oficiálně se věnuji mikulovatereza.blog.cz, na němž jsem maximálně spokojená, ale o to nejde. Navíc, nutně jsem potřebovala tento blog nějak uzavřít a mrzelo by mě, kdybych ho musela smazat.
---
Vezmu to ve zkratce, ale předem se chci omluvit za chyby a překlepy, kterých jsem se v tomto článku a vlastně celkově na tomto blogu dopustila. Dneska píšu přes tablet, takže tím se to dá snadněji omluvit než před pár lety, kdy jsem byla zkrátka a jednoznačně blbá. Myslela jsem si, že jsem sežrala všechnu moudrost světa, že umím báječně psát a pak.. pak jsem se prostě probudila a zjistila, že to, co jsem v minulosti napsala néemělo ani polovinu toho, co píšu nyní. Nevím, nemůžu říct, jak píšu, ale vím jen, že jsem se za tu dobu rozhodně zlepšila.
---
Když čtu povídky na tomto blogu, nechápavě kroutím hlavou, klepu si na čelo,.. jak jsem mohla být tak blbá? Často si říkám, ale jednoznačně na to odpověď nikdy nebudu mít.
---
Vlastně jsem neměla v plánu nějaký dlouhý článek. Kdybych psala přes notebook, byl by jistě delší, ale takhle asi ne. Takže se omlouvám za délku článku. Měla jsem potřebu něco říct, aby tento blog končil něčím smysluplným a ne jen bezduchou povídkou,.. teda, neříkám, že tento článek je smysluplný. Něco jsem prostě potřebovala povědět na závěr.
---
Toť snad vše. Mějte se pěkně, žijte blaze a kdyby vám zbyla kapka času, budu ráda, když navštívíte můj stávající, již tříletý, blog. :)