Suché listy jsem sklepala do koše a pár nepříliš roztletých na kytce nechala. Pak dostala kapačku z petflašky od Mattonky a nechala jsem ji ponechanou osudu. Ten však byl krutý a vzal na sebe podobu uklizečky. Ta nemilosrdně orvala zbytek imitací listů a, jak se později zjistilo, nejspíš kytku zalila a taky přelila.

 

Ve čtvrtek jsme totiž přišli do třídy a byl tam smrad, ale příšerný. Prý. (Zase jednou jsem byla ráda, že necítím.) A důvodem stavu ovzduší kupodivu nebylo, že jsme první hodinu měli tělocvik. Nejvíce to smrdělo u tabule, jak nám následně potvrdila i češtinářka se slovy: "Napsala bych vám to jméno na tabuli, ale tam mě nedostanete.". Celou hodinu se zdržovala spíš v zadní části třídy a kupodivu se k ní otáčeli i lidi, sedící v prvních lavicích. Zájmem o učivo ani její osobu to ale asi nebylo...

 

Posléze byla z šíření puchu obviněná právě hnijící kytička. Chudinka, takhle se k ní chovat, když bojuje o život! Nakonec byla ponechána osudu a spokojili jsme se s otevřením všech oken. Ta nám přicházející profesorka zabouchla s komentářem: "Máte tady zimu.", aby je zase otevřela s komentářem: "Máte tady strašný vzduch."

 

Před poslední hodinou, když nás fyzikář radši vzal do učebny, přišla třídní a pronesla rozsudek o vyhoštění kytičky ze třídy. Kluci se pohádali, který chudák se úkol ujme. Nakonec byl určen Vojta. S nenapodobitelnou grimasou z čistého utrpení se chopil květináče. Když se ale snažil vymanévrovat s rostlinkou dveřmi, kytička se projevila jako nezdolný jedinec a pomstila se – při průchodu dveřmi se Vojtovi zásahem vyšší moci miska se zkvašenou vodou vysmekla a polil si kalhoty.

Takže jsme sice vyhostili kytičku na chodbu, ať si užijí i ostatní třídy, přece nebudeme sobci a tu libou vůni se necháme pro sebe, ale pro změnu nám ve třídě smrděl Vojta. A to tak, že dost. Sice byl okamžitě vyhozen současně s kytkou, ať se zajde opláchnout na záchod, ale efekt byl nulový.

 

Jak to tedy dopadlo? Kytička je nyní v kritickém stavu na chodbě. Uvidíme, jak na tom bude v pondělí, pokud ji teda někdo aktivně (tak leda radioaktivně) nevyhodí. Ale pochybuji, že by se někdo opovážil...

Chuchka Norrise si náš gympl těžko pronajme, aby se vypořádal s jednou hnijící rostlinkou, nemyslíte?