Takže...

V prvé řadě jsem zpátky z lyžáku. Už od pondělí. Pod náporem zdravého horského vzduchu mě skolila chřipka. :-D Jo, už se směju. Zabitý celý týden, ale tak co nadělám. Teď už nic...

Jestli i ostatní letošní akce (autoškola, taneční) budou tak úspěšné jako lyžák, děsím se budoucnosti. :-D Když už jsme u tanečních, mamka právě dneska přiklusala s tím, že objevila perfektní šaty a hned mi je koupila. Přinejhorším že je může vrátit... No, co si budeme nalhávat, nebylo třeba - padly mi jak velikostí, tak i do oka. A dokonce jsem vypadala i k světu, když vynechám ty tlusté fusekle, připomínku léčebného režimu. :-D

Jo, a taková perlička... Když je mamka kupovala, shodou okolností potkala naši chemikářku, která shodou okolností až před týdnem (po 4 letech mé výuky) zjistila, že jsem její dcera. MAmčina, ne chemikářky, samozřejmě. :-D Tak si hezky popovídaly, že prý jsem celá mamka. :-D Tohle bych mohla poslouchat celý den. :-)

Tak jsem dostala šaty na slavnostní příležitosti ke zvláštní příležitosti - očekávám, že dneska padne hranice 10 000 návštěvníků. Tři lidi sem snad do večera přijdou. :-D Tak děkuju za přízeň. :-)

No, tímto bych to ukončila... Jdu randit s paralenem. :-D Ahojky, a mějte se hezky... Než nám dají vysvědčení a bude po srandě. Ale já vám přeju, ať vám humor vydrží i potom. :-D Ať je zkrátka stabilnější, než můj signál na internet, který intenzivně padá místo sněhu. :-D