...potom Vám dám pokoj a můžete se učit, co potřebujete."

Dva týdny. A pak měsíc ve vakuu.

S maturitou jsem smířená (:-D :-D :-D za tohle si dám hned zítra facku), ale kam se podělo těch osm let, co na tom ústavu mám mít odseděno? Krásně jsem si vycvičila své spolužactvo, aby mě křísilo, když to se mnou šlehne (naposledy před dvěma týdny :-D), kdo mi dá nohy nahoru na výšce (pokud se tam dostanu)? 

Čtvrťáky mrzí, že se rozejdou po čtyřech letech. Co my, kteří jsme spolu strávili těch let osm? Je to skoro půlka mého života. Některé jsem nepoznala tak, jak bych si přála. Některé jsem poznala i ze stránky, kterou bych znát nepotřebovala. Někteří poznali moje různé stránky. 

Arché není hýlos, ale obsahuje zoe!

Má první nejlepší a opravdová kamarádka, má první sokyně, má první dětská láska, můj první bývalý... Ta parta, která se mnou chodila do tanečních. Což je kapitola sama o sobě. Ta parta, která mě křísila na lyžáku. Ti, kteří chtěli, ať slohovky o rodině čtu nahlas. Ti, kteří se smáli mně, a ti, kteří se smáli mým vtipům. Ti, s kterýma jsem si dala pár facek. Ti, se kterýma budu na parte tablu.

Přijdou další. Ale tihle budou jedineční, navždy.

A teď k maturitě. :-D Jsem v prdeli. Mám guaranu, zelený čaj, tunu banánů a pevnou vůli. Tabulku na odškrtávání hotových otázek. A hysterický záchvat, kdykoli se podívám na to, co musím za ten měsíc zvládnout. A to jsem na to oproti většině ještě dobře, co jsem tak slyšela... :-D

Nikdy jsme se na ničem neshodli. Ale odcházíme spolu.