První článek mého čtenářského rádobydeníku bude věnován knížce, jejíž jméno spoustě lidí nic neřekne, přestože ji skoro všichni znají ve filmové podobě a mohou ji doslova citovat. Hovno... hoří... hoří... hovno? Pořád nic? ;) Nehoří... jednou provždy, nehoří!  

Na motivy této povídkové knihy z roku 1994 byly natočeny filmy Pelíšky a částečně i Pupendo. Název knihy pochází z jejího úvodu, kde se stává filozofickou otázkou dvou mladíků v autobuse. V kontrastu s nimi pak vynikne jednání spolucestujících dívek. Filmový Péťa si tedy tuto hlášku pouze vypůjčil. Což je ostatně principem celého filmu - jeho děj byl zasazen do prostředí, které mohlo propojit různé situace a hlášky z knihy. 

Úvodní povídka Sázka, která se stala základem scének Donutil versus Polívka, byla původně zasazena do hospodského prostředí. Druhá v pořadí nese jméno Bellevue. Tady mě žádné propojení s filmem do očí nepraštilo, můžeme zde sledovat den v kovářské rodině, který každý člen tráví po svém a sám se svými starostmi. Přestože v rodině jsou tři děti, nejspokojeněji a nejbezstarostněji paradoxně vypadá matka, která se stará o celou domácnost. 

Třetí povídka, Voda se šťávou, stejně jako předchozí povídka popisuje rozdíly mezi mužským a ženským světem. Vyprávěním chlapce a později muže se prolínají rozhovory s jeho ženou Andulou. Právě z této povídky byly čerpány některé legendární hlášky z Pelíšků - muž s koženou brašnou, nástěnka s jídelníčkem, zarostlý Ezop, sprostá slovíčka ve škole, chyba soudruhů z NDR...

Souhrnem: knížka je to velmi milá a čtivá, akorát tak na jeden deštivý den (131 stránek). V budoucnu si ji určitě přečtu znova. Ale upřímně řečeno, kdybych si měla vybrat mezi filmem a knihou, radši bych si pustila Pelíšky. Je to moje srdcová záležitost (nejen má, podle csfd.cz jsou Pelíšky 13. nejoblíbenějším filmem a jejich hodnocení je 91%) a ne všechny scénky, které jsem očekávala, se v knize objevily. Je pravda, že je těžké knížku objektivně zhodnotit, když je spojena s tak populárním filmem. Mnohé hlášky v knížce pobaví, ale za dvě hodiny bych si na ně už nevzpomněla - kdybych je neviděla před očima v podání legendárních herců.

Sestřih některých legendárních scének: