Půlka semestru v háji. A já neumím vůbec nic. :D Přitom mám pocit, že nedělám nic jiného než věci do školy, jenže ono - utřídit zápisy, přepsat to, zapsat tamto, vypracovat referát, sehnat materiály na seminárku, přečíst materiály na seminárku, zpracovat seminárku, jít se seminárkou na konzultaci, shánět jiné materiály na seminárku, přepracovávat seminárku... a pak se divte, že furt něco děláte a neumíte nic na zápočet, což je ten klíčový bod, ke kterému vás ovšem bez seminárky nepustí. :D

Dře to, ale jde to. Mám dva body v literatuře, ze které se mi ovšem zvedá žaludek, jenom na ni pomyslím - nic ve zlém, přednášky jsou fakt zajímavé a rozhodně ne nudné, ale pan profesor jaksi čeká, že už umíme všechno, co nás má on a jeho kolegové ve vyšších ročnících naučit. Ne, on chce vlastně ještě víc. :D

Hrozná sranda je řečtina. Vybojovala jsem si jedničku (čímž jsem znevážila veškeré své řeči o tom, jak ve škole bojuju - zadaří-li se vám v jednom předmětu, čeká se, že kecy o jedenácti dalších jsou jen tak do větru. Měla jsem to flákat a uhrát na opravný termín na trojku. :D). Úplné fiasko nastane, když řeknete, kolik bodů vám na takovou známku stačilo. Jenže lidi pak nenapadne, že podle toho ten test taky vypadal... :/

To je prostě tak, když vám pan profesor s nadšením a poutavě vykládá o tématech A-T, aby se pak v testu psal na U-Z. :-D Člověk pak čerpá ze všeho, co kdy v životě slyšel a mohlo by to k něčemu být. Etymologický rozbor slova "ortodoxní?" Doxá je zdání. Ortografie je pravopis. Takže správné zdání. Světe, div se, je to dobře. Bod pro mě a dokonce jsem si vysloužil komentář "Je vidět, že myslí?" :D Super výsledek na to, jak sporadické byly moje ostatní odpovědi. :D

Logika. Panebože. "CBD" (což bylo dokázáno), nejsilnější zbraň naší matikářky si mě našla. Akorát už říkáme latinsky Q. E. D. Když jsem to viděla na projektoru, odsunula jsem noťas a třískla hlavou do lavice. :D Jinak díky bohu, že jsme výrokovou logiku brali na gymplu za těch osm let třikrát. 

Menza! Menzu prý budou zavírat, protože do ní nikdo nechodí. No nevím. Ať tam přijdu v jakoukoli hodinu, není si kam sednout, jak je tam narváno. :D Stůl se mi povedlo urvat bez čekání a prodírání se davem (s tácem a obědem doporučuju, hlavně, když si načepujete horký čaj) až v pátek, kdy třičtvrtě lidí vůbec nemusí do školy a půlka ostatních to bulne. :-D A konečně jsem zkrotila ten bestiální čipový přístroj na objednávání jídla.

Dostala jsem první výplatu. Sice už jsem brigádničila několikrát, ale tohle je první dlouhodobá práce. :) Dokonce mi chodí pořád všichni čtyři účastnici kurzu, což beru jako svůj ohromný úspěch, že jsem je neodradila. :D

Vlastně se mi docela daří, když to takhle dám černé na bílém. Ale pak je tu spousta věcí, které sem psát nechci. A ani by to nebylo vhodné. :)

P. S. Už vám někdy přišla pozvánka na exkurzi s doporučením "Ať víte, do čeho jdete." a byla to exkurze do krematoria? Na Dušičky?

Mějte se krásně. Já se jdu pomodlit ke kalendáři, profesorům, Murphymu a vůbec. To je tak, když dostanete první zápočtový termín - a navíc není až v zápočťáku, ale na mikuláše.

Už chápu, proč na dnech otevřených dveřích říkali, že vše, co student potřebuje je v nejbližším okolí školy. I modlitebna. Je fakt, že když v poledne tačne ten obrovský kostel hned vedle školy odbíjet poledne, tak to umlčí i profesory. Nebo je to donutí sáhnout po mikrofonu. :D