Rozhodla jsem se pro první zhodnocení mého progresu v projektu 101-1001. Sice jsem ho chtěla sepsat co 3 měsíce, ale myslím, že první měsíc je výjimečný a zaslouží si samostatnou kapitolu. Navíc už se mi nahrodilo dost materiálu na článek, tak proč čekat čtvrt roku, až toho bude na román? S potěšením můžu konstatovat, že se mi cíle daří, ale poněkud jinak a jiné, než jsem myslela. :-D

Jako první úkol jsem si mohla hned pár dní po spuštění časomíry zeleně zaškrtnout (ano, na to se těším nejvíc :-D) úkol č. 98 - věnovat něco pro dobrou věc. Už jsem se o tom zmiňovala - myslela jsem, že věnuju nenošené oblečení nebo zase něco do dražby pro útulek, ale nakonec jsem věnovala trio náušničníků do tomboly na ples jiného útulku. Paní mi odepsala, že se jí moc líbily, tak jsem ráda. :)

A na to oblečení taky jednou dojde, dobročinnosti se meze nekladou. A navíc mě ta tvorba rámečků baví. :) Jak vidíte, zkouším různé techniky - zlatý je dřevěný, natřený barvou; plastový ozdobený nalepovacími dekoracemi; tyrkysový plechový a potažený washi páskou. A kanavy mám po prvním nákupu stále, stále dost. Achjo, myslela jsem, že můj neodhad míry se vztahuje pouze na těstoviny a rýži. :-D

Úkol č. 57, pozorovat astronomický úkaz, jsem nečekala odškrtnutý tak rychle. Spoléhala jsem na Perseidy, které padají vždy někdy kolem mých narozenin, takže mám splněno s půlročním předstihem. :-D Koukala jsem, sice s odřenýma ušima, na zatmění Slunce (20. 3. 2015). S odřenýma ušima proto, že jsem se o něm dozvěděla jen pár dní předem a vzpomněla si na něj jen pár minut před hlavní fází. Prohrabala jsem celý byt, protože mamka říkala, že někde budou ty správné brýle ještě ze zatmění v roce ´99, ale nakonec jsem musela koukat přes 4 vrstvy negativů fotek z Chorvatska. A taky jsem měla dalekohled a foťák. Svůj naprosto obyčejný foťák, se kterým fotím pouze na automatický režim, takže výsledky podle toho vypadají. :-D Na většině jsem je zachytila jen tak, jako na druhé fotce - v převráceném odrazu. :D

Třetím splněným cílem se stalo číslo 43 - získat pohled z nové země. Samozřejmě jsem při zadávání úkolu měla na mysli Postcrossing, přestože si od něj teď dávám pauzu, ale osud si svou cestu našel. Dostala jsem pohled od Terky z její exkurze do Lucemburska. :) S touto zemí už jsem měla tu čest jako odesílatel, od 24. 3. už jsem ale i zkušený adresát. :)

Naprosto neplánovaně jsem si splnila i první úkol z bloku "Chuťovky", 81 - týden bez sladkého. Ano, i to je možné. :-D Na úvod musím říct, že zadání je nepřesné. Nejde o sladké obecně, koláč na snídani jsem si klidně vzít mohla, ale šlo o to vyhnout se mlsání - sladkému i slanému (chipsy atd.). Tento týden proběhl 21.-28. března. V sobotu jsem dostala střevní chřipku. Do pondělí jsem držela dietu, v úterý jsem dostala alergickou reakci, která mě dovedla až do nemocnice. Když jsem se ve čtvrtek vrátila, neměla jsem ještě na mlsání chuť ani odvahu. Takže zbývající dva dny uplynuly jako nic, kritických bylo jen pár hodin, a jeden z obávaných úkolů je za mnou. :-D I když pravda, ty okolnosti bych brala trošku jiné. Jo, a fakt jsem nečekala, že to bude v týdnu, kdy obvykle mlsám víc než jinde. Divné věci se dějí! :-D

A zde vám představuji svou úžasnou a přehlednou tabulku. Těch rozpracovaných jsem čekala míň, ale teď už to číslo bude narůstat pomaleji, protože to zahrnuje dlouhodobé úkoly. Takže je snadné vyzkoušet za měsíc dva laky na nehty, pár sypaných čajů a nějaký ten nový recept, sníst pár jablek a banánů, ale dotáhnout to ke slíbenému číslu bude nějakou dobu trvat.

Tolik tedy k prvnímu měsíci. Druhý bude kritický, protože budu muset absolvovat tři předměty, z toho jeden zakončený velmi, velmi náročnou zkouškou. Čekají mě i státnice (doufám! :D) a za 7 týdnů musím mít hotovou bakalářku. To je teprve pravá výzva, momentálně mám jen 15 stránek - neschválených. Tudíž končím s flákáním, večeře je snězená, mějte se a plňte si svá přání! :)