Státnice mají jeden drobný háček. Předchází jim dlouhá, docela krutá a stresuplná příprava. První vlna krize mě přepadla nějak po Vánocích, když jsme dostali "aktualizovaný" seznam letošních otázek. Byl stejný jako ten loňský, o němž jsem doufala, že bude prohlášen za neplatný, protože jsme dobrou polovinu okruhů neprobírali. Ne, vážně, proč máme po dvou semestrech etiky, logiky a genderu, když u státnic je právo nebo ekonomie? :-D Logiku beru, to je základ všeho, ale jinak... příští rok se prý mění akreditace a studijní plán - chápu proč! :-D

Druhá vlna přišla po Velikonocích, když nám jeden z vyučujících poslal e-mail s informacemi a zákulisním pohledem, jak to u státnic vypadá. Velice jsem ocenila, že se od nás očekává pečlivé zpracování průřezového tématu, a to v rozsahu menší bakalářské práce. Do té doby jsme doufali, že je to něco jako větší referát s prezentací. Jako výtečný jsme přijali také fakt, že všechny ostatní dvouoborové kombinace mají jako součást státnic bakalářku (z jednoho z oborů) a její obhajobu, ale my jsme borci největší a tak k tomu jako jediní máme ještě i to téma. To mi měli říct už na dni otevřených dveří. :-D

Třetí vlna, nejhorší, přišla po uzavření zkouškového. Tři dny jsem brečela, protože jsem měla asi 3 týdny na naučení, ale zároveň taky na napsání bakalářky (změnou tématu jsem ztratila opravdu spoustu času) a zpracování profilového tématu. Mamka se mnou musela mít pevné nervy. :-D Pak jsem během tří dnů ke svým 10 stránkám bakalářky v podivném duševním stavu dopsala dalších 30 - naštěstí už jsem měla doma shromážděnou veškerou literaturu a věděla jsem, co chci psát. Následně jsem brečela další týden, že půjdu ke státnicím až za rok, protože nikdo mi přece nevezme bakalářku, kterou jsem stvořila tímhle stylem -  než mi odepsala garantka. Po tom fiasku s minulým tématem bylo mé sebevědomí někde na dně místích dolů. Ale ona mi to vzala, jen s drobnými připomínkami a dvěma návrhy na doplnění!

Začala jsem znovu brečet, pro změnu proto, že státnice stihnu, ale nestihnu se naučit, protože ta bakalářka mě docela odvařila. :-D Víte, já jsem se na výšce zocelila. Když vynechám zkoušky z literatury, tak k nich chodím klidná a žádné hysterické scény se nekonají. Ale státnice, to je fakt úplně jiný level. Na to se nepřipravíte. Když máte během tří let zkoušky, tak se to dá. Ale když se to všecko, plus násobek toho na neprobrané otázky máte naučit na jeden den, tak je to jiné kafe. :-D

Během tří dnů jsem sesmolila profilové téma - zvolila jsem si z nabídky informační etiku se zaměřením na děti a televizi, zejména na výzkumy ohledně vyvolávání agrese a regulaci mediálního obsahu.

A pak jsem brečela (pomáhalo to! Mně, mamka vypadala, že brzo začne taky :-D) a sypala do hlavy otázky, abych do nich zírala druhý den ve stylu filmu "50x a stále poprvé". Spotřebovala jsem umělé slzy do očí, které jsem měla neustále unavené. Odvařila jsem si krční páteř a záda. Sežrala jsem, na co jsem přišla. Týden před zkouškou jsem začala pociťovat ranní nevolnosti, čemuž jsem nepřikládala nijak velký význam do doby, než jsem si spočítala, že mám o týden opožděný menzes. Hned jsem byla méně ve stresu! :-D

"Až přijdu před komisi, tak jim můžu říct leda to, že prožívám silný existenciální mezní prožitek a ohledně jeho výsledku jsem silně skeptická, a že závidím těm, kteří ho absolvují se stoický klidem a blažení. Že z racionálního hlediska vítězí moje stipko a všecky zkoušky na poprvé, ale přikloním se spíš k pravdě své empirie, že jsem na filosofii úplně blbá. Přiznám se, že vím, že nic nevím, obzvláště ohledně své učené nevědomosti. Zkusím se zdůraznit, že snad mám jiné arété. Nakonec mi nezbude nic jiného, než epoché, a nechat to na nich. A jestli to dobře dopadne, tak z toho budu mít thauma tak měsíc. Emotikona grin Každopádně zatím je tato ostuda ve fázi dynamis. Heuréka a amen! (Fajn, takové hovadiny by mi šly. A teď se naučit něco, co chtějí slyšet.)" ^{status na FB, cca 2 týdny do státnic - zaznamenal velkou popularitu a rozjel intenzivní debatu.}

Rozpis státnic přinesl dobré i špatné zprávy. Šla jsem na řadu druhý den ze tří zkouškových, velmi špatné bylo, že až odpoledne - u zkoušek zastávám heslo "co nejdřív po ránu". Měli jsme v rámci možností dobrou komisi. Sice v mých očích vypadali jako popravčí četa, ale byli tam aspoň ti učitelé, které jsem znala z hodin, takže jsem trošku tušila, co od nich očekávat.

Přejdu ke státnicovému dni. Snědla jsem na oběd trochu lososa, nechala si zatřít uhry a kruhy pod očima, nalakovala zbytek nehtů, vzala nové lodičky, černé šaty (ještě od maturity), hromadu skript, složku s profilovým tématem, kde jsem skrývala seznam prostudované literatury a mou kouzelnou mind-map pro každého člena komise, skrytý trumf mých (ne)vědomostí. Dole jsem sebrala krabici plnou šolder (nakrm si svou komisi), třikrát si zkontrolovala, že mám občanku (kterou nikdo nechtěl), složku s profilovým tématem a sedla do auta. Mamka jela se mnou, protože měla v Ostravě nějaké pochůzky a vzala si v práci volno, co si potřebovala vybrat. Tento stručný přehled uzavírám písničkou, kterou jsem poslouchala v autě. Nikdy předtím jsem ji neslyšela, rádio moc neposlouchám, ale budu si ji pamatovat asi nafurt. :-D

Samotné státnice, to byl příběh na dlouho, takže zase někdy příště. Musím si ještě sesumírovat v hlavě, co vůbec pustit do éteru a co si vzít s sebou do hrobu. :-D